Jasnoslyšení je jedním ze základních spirituálních smyslů. Jedním z jeho efektů je i schopnost naslouchat své intuici. Ta nás nikdy nikam nezavede špatně, proto je v našem nejlepším zájmu tuto schopnost rozvinout.
A jak tedy rozvinout jasnoslyšení? Pomocí aktivního naslouchání. Jak to s jasnoslyšením souvisí, vysvětluji ve videu.
Související články:
Jasnoslyšení – https://kalibraceduse.cz/jasnoslyseni/
7 znaků jasnoslyšení – https://kalibraceduse.cz/7-znaku-jasnoslyseni/
Ahoj. Já vás zdravím u dnešního videa. Teď byla od videí trošku delší pauza a důvod je ten, že se hlavně věnuji jinému projektu a to spuštění online vzdělávacího centra pro seberozvojové projekty. Z mé strany teď připravuji kurz o našich průvodcích. Cílem toho kurzu bude to, že se dozvíte, jak s nimi pracovat, kdo jsou, k čemu vám to vůbec může být dobré. A pevně věřím, že to ukojí vaší zvědavost po těch dovednostech. A jestli se chcete dozvědět o tom, až ten kurz bude hotový, klikněte na odkaz, co je pod videem, můžete tam nechat svůj email. Nebudu ho používat k ničemu jinému, jen vám napíšu, až ten kurz bude připravený ke spuštění a vy můžete zvážit, jestli se s námi toho kurzu zúčastníte nebo ne.
Každopádně jsem vám to chtěla říct kvůli tomu, abyste si nemysleli, že jsem odjela někam na dovolenou. To bohužel ne, ale bohudík usilovně pracuji na spoustě dalších věcí. Každopádně se k tomu natáčení videí nedostávám tak často, jak bych i chtěla, ale to nevadí. To znamená, že mám toho v plánu do budoucnosti ještě spoustu.
A dnes bych se chtěla bavit o dalším tématu a to je jak rozvinout jasnoslyšení. Jaký je nejlepší způsob, jak rozvinout jasnoslyšení. O jasnoslyšení jsem již mluvila ve videích a i jsem o tom psala na blogu, takže jestli vás to zajímá, určitě můžete navštívit i toto. Ale záměrem dnešního videa je to, abych vám řekla o tom, jak lépe rozvíjet to jasnoslyšení.
A je to úplně typické chováním ve fyzickém světě. To je důležité pochopit, že člověk může meditovat, jak chce, ale dokud se nějakým způsobem chová ve fyzickém světě, tak i ty spirituální smysly budou limitované. Čím víc tomu půjdeme naproti, tím víc se nám rozvinou spirituální smysly.
Způsob pro rozvinutí jasnoslyšení ve fyzickém světě je aktivní naslouchání.
Já jsem až překvapená, kolik lidí toho není schopných. Nicméně musím říct, že se to obrovsky zlepšuje. Za poslední roky si to lidi uvědomují, jdou do sebe a pracují na sobě. A aktivní naslouchání je schopnost opravdu vnímat to, co nám ten druhý člověk říká. Aktivní naslouchání je základ jakékoliv smysluplné společenské interakce.
Žádné přátelství a natož partnerství bez něj nemá moc smysl. Ale zároveň je to metoda nebo způsob fungování, ke kterému musí každý dospět. A většinou se to děje v rané dospělosti, u někoho v pozdní dospělosti. I já jsem nebyla výjimkou, musela jsem se to učit, když jsem si vědomě říkala: „Takhle nejde trávit ten čas. Musíme na to jít trošku jinak.“
A jaký to má dopad jsem si uvědomila tehdy, když jsem jela v autobuse a zaslechla jsem interakci dvou kamarádek. Bylo zjevné, že se dlouho neviděli. Bylo tam: „Ježíš, jak se máš?“ A ta jedna začala povídat o tom, jak se má. A ta druhá na to: „Mhm. Já se mám takhle.“ Bylo vidět, že jí vůbec neposlouchá. Tato vtipná komunikace probíhala z obou stran po dlouhou dobu a pak se dohodli, že ještě půjdou na víno, aby ta produktivní komunikace dál pokračovala.
Ale přišlo mi to jako příšerná ukázka toho, jak prostě ne. Ani jedna neposlouchala tu druhou. Vůbec netušili, co říkali. Jim tam šlo jenom o to, aby se sami vypovídali, takže jedna to vychrlila na tu druhou a ta druhá jí to vrátila. Nefungovala tam žádná vzájemná interakce. Takhle by to samozřejmě nemělo a nemá fungovat. A je to jenom o uvědomění jednoho z nich, aby řekl: „A dost. Já to chci změnit.“
Za tou potřebou vyjádřit se a být viděn je samozřejmě naše podvědomí. A jde takzvaně přes mrtvoly. Tam nezáleží na tom, co říká ten druhý, ale tam chcete říct to, co chcete. A to je vaše nevědomí. A ta potřeba, proč potřebujete být viděn, slyšen a chápán, může mít příčiny úplně někde jinde. Ale první krok je uvědomit si to.
Uvědomit si ve vztazích, jestli jsem přítomen: Poslouchám toho druhého člověka. Opravdu mně to zajímá.
A já vám řeknu, co není aktivním nasloucháním. Aktivní naslouchání není tehdy, když vám někdo něco říká a vy už v hlavě vymýšlíte argumenty, svoje myšlenky nebo svoje vjemy na to, co byste mu řekli. To není aktivní naslouchání. Aktivním nasloucháním není to, když už jenom myslíte na to, co řeknete.
A tohle všechno se dá naučit. Není to těžké. Já si myslím, že je to o mentální vyzrálosti. A k té fakt docházíme až v dospělosti. Náš mentální vývoj nekončí dětstvím nebo dosažením plnoletosti.
Tím, že to začneme dávat tomu druhému člověku, se stane to, že to ten druhý člověk podvědomě pochopí. Je to bez vysvětlování. Začne vám to oplácet stejnou mírou.
A pak jsou to vztahy, které jsou naplněny z obou stran a to jsou ty smysluplné vztahy.
Vy si teď můžete říct, že tady opravdu mluvím o fyzické realitě a přitom jsem vám slíbila, že budu mluvit o tom, jak rozvinout jasnoslyšení. Ale jak by člověk mohl vnímat zprávy z nefyzické reality a ze své intuice? O to jde, že jo? Slyšet svoji intuici.
Když nedokážete ani opravdu slyšet druhého člověka, když nedokážete ani chápat a vnímat zprávy z fyzické reality, v žádném případě nemáte přesah na zprávy z nefyzické reality.
A proto je to tak důležité.
Trénuje se to poměrně jednoduše. V situacích, kdy jste byli zvyklí mluvit, že byste rychle něco řekli, tak se prostě zarazíte a opravdu si poslechnete, co vám ten člověk chce říct. Zjistíte, že člověk nepotřebuje tolik mluvit, jak si to on myslí.
A já bych vás chtěla vyzvat k tomu, abyste se podívali na své vztahy. Nejenom na partnerské, zejména na kamarádské. Jak to tam vypadá? Je dost možné, že v nějakém vztahu přijdete na to, že vy to tomu člověku dáváte, že mu dáváte ten prostor, fakt mu nasloucháte, ptáte se ho. To je taky dobrá známka toho, že víte, že vás ten člověk poslouchá, že se vás prostě ptá: „Jak to máš? A jak se cítíš?“ Protože on to prostě nemůže vědět.
To, o čem může vědět, jsou jenom jeho předsudky. Takže když se ten člověk o vás opravdu zajímá a můžete nahlédnout na vaše vztahy, jestli to tam máte. A objevíte tam právě ty jednostranné vztahy, že vy to tomu člověku dáváte, ale ten člověk vám to třeba nedává.
Jak jsem říkala, většinou, když to fakt upravíte ze své strany, vám to ten člověk začne automaticky oplácet a není třeba nic řešit. Nicméně jestli to trvá dlouho, tak jsem pro, abyste to řešili. A to tím stylem, že mu to prostě řeknete, protože je tam nevyvážená energie.
To jsou ty upíři, o kterých mluvíme, že jo? Proč vám to nefunguje? Oni vám nejenom vezmou energii, ale oni to na vás vychrlí, oni to na vás navalí. A to je jediné, o co jim jde a tím vám samozřejmě berou energii. A je to tam strašně nevyvážené a potřebujete to dostat do rovnováhy.
Když ty vztahy nebudou v rovnováze, tak co se stane? Ten, kterému je více braná energie, tak se cítí ublížen. Cítí, že ty vztahy jsou nenaplněné. Cítí, že je to i ztráta času. A ironicky ten druhý, co zajímá tu větší pozici a bere si z toho vztahu více energie, tak ten je většinou šťastný. Ten je spokojený. Takže se může stát, že to v té nevědomosti nevidí.
A já jsem pro, abyste mu to řekli. Abyste mu řekli: „Já se cítím tak a tak. Cítím, že mi ve vztahu nedáváš dost prostoru a já se potřebuji víc projevovat. Ty jednostranné vztahy mi prostě nějak nefungují.“ Zkuste to formulovat hezky. Nemusíte nikoho urážet, že jo? Ty lidé to nedělají ze zlých úmyslů. To je prostě nevědomost. A když se budete vyjadřovat, tak tam je důležité, abyste se zaměřili na své pocity.
Takže je to o tom, že řeknete: „Já cítím, že se mi v tomto vztahu nedostává dost prostoru, protože mě prostě neposloucháš. A já mám pak dojem, že tě nezajímám.“ To je adekvátní námitka. A kdo je váš kamarád, tak to pochopí a bude s vámi hledat nějaké řešení nebo si na to dá pozor.
To je až druhý krok. Prvním krokem je dát si na to ze své strany opravdu pozor a uvidět, jestli se ten člověk přidá. On se nejspíš přidá. Ale jestli se po nějaké době nepřidá a vás to už vyčerpává, tak se prostě projevte, že takhle nemůžete fungovat. Samozřejmě, že jsou i výjimečné situace, kdy třeba vaše kamarádka prožívá ošklivý rozchod, tak to je potom jasné, že se bude mluvit hlavně o ní, že jo? Protože to není normální situace. To není standardní situace. Tady mluvím o těch standardních situacích.
Takže já bych po vás chtěla, abyste se koukli na svoje vztahy, které máte, abyste se koukli na to, kde dáváte víc a kde dáváte míň. A abyste se koukli na to, co můžete udělat. Člověk většinou není jenom v té jedné pozici, že víc dává, než dostává. Tím dává míň prostoru pro to vyjádření a dává do toho vztahu víc pozornosti. Většinou ten člověk najde v jiných vztazích oba dva ty extrémy.
Takže se podívejte na vaše vztahy, protože můžou být lepší. Vždy je tam prostor pro zlepšování. A jestliže hledáte cestu, jak rozvinout jasnoslyšení, tak tohle je ono.
Naučte se pečlivě vnímat a naslouchat zejména lidem, kteří jsou vám blízcí ve fyzické realitě, pak se na tom dá dál stavět.
Tak já vám přeji hodně úspěchů, hodně lepších a šťastných vztahů. A jestli máte nějakou zkušenost s aktivním nasloucháním, podělte se o ni v komentářích, protože já rozumím tomu, že ze začátku to může být taková strastiplná cesta, protože na to třeba nejsme zvyklí. Nejsme k tomu vychováváni.
Je to takové netypické, protože v naší společnosti se dnes cení ten drive, sebeprosazování a to někdy až v takové extrémní formě. Tohle je takové trošku couvnutí zpátky, ale je to pro lepší důvod. Je to pro váš vnitřní klid. A jestli jste někde na této cestě, podělte se o svoje zážitky. Podělte se o to, jaké to pro vás je. A když jste začali vědomě provádět to aktivní naslouchání, tak jestli jste třeba zaznamenali nebo zaznamenáte změny i na nějakých jiných rovinách. A já vám přeji hezký týden a zase se uvidíme u dalšího videa.