Komunikace se zvířaty

Zvířata jsou našimi společníky odpradávna, koneckonců i díky nim byl možný rozvoj naší civilizace. Ať už se bavíme o hospodářských zvířatech či domácích mazlíčcích, vzniká tam silný vztah mezi člověkem a daným zvířetem. Přes vzájemný respekt se můžeme mnohého naučit. Jak se s nimi ale nejlépe dorozumívat?

Jakmile si jednou uvědomíme, že všichni jsme duše nehledě na to, zda ve fyzické nebo nefyzické formě, můžeme přemýšlet dále „co všechno“ má duši. Každá žijící bytost či tvor na této planetě má duši. Jeho tělesná forma se může lišit od té naší, ale duše je vždy přítomná. Schopnost umět komunikovat s každou duší na této planetě je každému z nás přirozená.

Pamatuji si, když jsem si tohle poprvé uvědomila. Povídala jsem si s jedním ze svých psů (klasické žvatlání všech pejskařů, když se nikdo nedívá). Ptala jsem se jí na to, jaké granule by chtěla objednat (jsem pořád přesvědčená, že to dělají všichni). A hned jsem slyšela čistě a jasně odpověď cizím hlasem. Řekla „tuňáka“. Ta její odpověď mě tenkrát hodně překvapila a vedlo mě to k uvědomění, že lze komunikovat s jakoukoliv duší. Záleží jen na tom, jak umíme poslouchat.

Forma komunikace se zvířaty

Formy komunikace se mohou lišit na základě našich osobních preferencí a schopností. Telepatie je základní nástroj pro komunikaci s jakoukoliv bytostí. Je mnohokrát špatně interpretovaná a pochopená, ale o tom budu psát zase někdy jindy. Nicméně telepatie má základ v intuitivních smyslech. Aniž byste si mysleli, že umíte něco speciálního, můžete vlastně aktivně používat svůj „šestý smysl“. Poznáte se v některých z následujících situací?

1. Slyšíte odpovědi: Mluvíte na svého domácího mazlíčka a slyšíte odpovědi. Myslíte si, že si ty odpovědi pouze vymýšlíte, ale ve skutečnosti je to jedním ze znaků jasnoslyšení. S tréninkem této schopnosti budete schopni rozeznávat, že onen hlas, co odpovídá, není váš, ale ve skutečnosti zní úplně jinak.
2. Prostě víte: Víte, co zvíře teď chce, na co myslí, nebo jestli se chystá něco provést. V tom případě používáte jasnovědění.
3. Dokážete se vcítit do zvířete: Víte, kdy je dobré svému psu například dopřát dlouhou procházku a kdy se necítí na nic velkého. Zvířata prochází různými obdobími a vy to umíte vycítit. V tomto případě mluvíme o velké empatii, tedy jasnocítění.

Jestli vás zajímá, jak to dopadlo u nás, tak jsem jí chtěla udělat radost, když mi tak hezky odpověděla a objednat jí tuňákové granule. Po urputném hledání jsme zjistili, že takové neexistují, ale neměli jsme to srdce jí to říct. Koupili jsme aspoň tuňákové pamlsky a ty jsou i do této doby její nejoblíbenější.

Komunikace se zvířaty nemusí být vždy ale tak přímá, existuje mnoho podob a forem, které jsem nastínila výše. I každé zvíře má svou preferovanou formu. Někdo je upovídanější, u někoho budete muset více dát na cit. Další aspekt je ten, že jestli jste dlouho ignorovali komunikaci konkrétního zvířete, možná se přestalo tolik snažit a bude to chtít nějaký čas, než se znovu „rozpovídá“. V tomto je to přesně stejné jako u lidí – když nepečujete o nějaký vztah či dokonce člověka ignorujete, bude vám to vracet stejně. Povídejte si se zvířaty, sdílejí s námi tuto planetu z nějakého důvodu.