Jak odhalit své poslání? Každý z nás si v tomto životě nese hlavní životní téma, které se proplétá na pozadí hlavních událostí našeho života. Znáte to svoje?
Já vás vítám u dnešního videa na téma životních témat.
Životní téma je vaše životní poslání pro tento život.
Určitě ho máte. Má ho každý, kdo zatím není osvícen, tudíž není realizovaná bytost. A toto téma je dobré si objevit, protože se z něho mnohokrát může vyklubat i vaše životní poslání. Protože když máte nějaký velký kus něčeho, co se v tomto životě musíte naučit a vy to fakt absolvujete a pochopíte, tak to samozřejmě konstruktivním způsobem můžete předávat i ostatním lidem.
Životní témata se liší člověk od člověka, ale samozřejmě jsou skupiny lidí, co mají podobné ne-li stejné životní téma. Dají se přiřazovat k jednotlivým čakrám, tudíž k energetickým centrům.
A když si odhalíte, kde leží to vaše téma, můžete víc pracovat právě jen na této oblasti a ono to tudíž už není bez souvislostí, když už víte, že: „Aha, tak moje životní téma je málo sebevědomí.“ Nebo: „Moje životní téma je špatná komunikace.“ Často je v západní materialistické společnosti životním tématem nedostatek empatie, neotevřenost srdce.
A ti lidé to potom popisují tak, že od toho života dostávají tvrdé lekce v podobě toho, že pořád dělají špatné rozhodnutí. Oni se totiž rozhodují vyloženě hlavou. Oni jsou tak odpojení od svého emočního těla, že se nedokážou nacítit na svoji duši, na svoje emoce a tudíž se rozhodovat podle svoji vlastní životní cesty.
Tak to je jako příklad a u toho člověka byste viděli životní téma právě na tom srdci, že mu tam leží. A jestli to ten člověk pochopí a bude na tom nějakým způsobem pracovat, tak se samozřejmě vyléčí. A pak by byl cenným přínosem pro stejně materiálně založené lidi, kteří se potýkají se stejným problémem, a on by jim vlastně mohl ukázat tu cestu, jakou ušel on, a oni by třeba mohli jít podobnou cestou. Proto když hledáme naše životní poslání, častokrát se musíme kouknout na to, kde máme největší životní mezery.
A jak si najdete vaše životní téma? Poměrně jednoduše – můžete se podívat na to, co ve vašem životě šlo špatně.
Jestli jste měli problémy v práci nebo hlavně s partnery. Podívat se na to analyticky přes tu mentální mysl a kriticky to zhodnotit, v čem je vlastně ta vaše životní lekce v těch životních situacích. Když jste třeba měli příliš dominantního partnera, tak je tam právě třeba ten nedostatek sebevědomí, sebevyjádření a podobně. A to se vám samozřejmě může a nejspíš se vám to promítá do vašeho pracovního života, do vašich vztahů s přáteli a podobně.
Samozřejmě se může stát, že nejdřív narazíte a odhalíte si nějaké vaše minoritní životní téma, protože málokdo z nás si sem přišel vyřešit jen jednu věc. A častokrát to největší, co jste si přišli vyřešit, se právě ukrývá nejdéle. Takže tam máte minoritnější životní témata a ty se poodhalují a ty vám docvaknou dříve. A to velký vám docvakne až mnohem později, protože je to pro toho člověka hodně dlouho neviditelné. V tom nevědomí je opravdu tak silně zakořeněno, že je pro něj těžké ho vylovit.
A až se proberete těma menšími věcmi, tak se vám ukáže to velké. Tam bývá ten obrovský „aha moment“ a tam se potom stávají ty velké vědomostní nárůsty z hlediska zvyšování vědomí, ty velké životní skoky a změny v životě k lepšímu, protože když přepnete nějaký obrovsky důležitý starý program, tak to je velká změna.
Takže zkuste se podívat na vaše neúspěchy v životě. Nikdo to nedělá rád, ale máme je tam všichni. Neexistuje nikdo na této planetě, komu by hned od narození skvěle šli všechny kamarádství, partnerský vztahy, pracovní vztahy.
Teď se na ty situace musíte kriticky podívat a být upřímní sami k sobě.
Ignorujte ostatní lidi. Nikdy to není o ostatních lidech, ať už se zachovali jakkoliv. Vždy je to o tom, co jste mohli v té situaci udělat lépe nebo jak jste se do té situace třeba dostali. Takže zkuste zrevidovat ty oblasti toho života. Vlastně je to o tom, že berete zodpovědnost za ty situace do svých rukou. Není to žádný victim blaming.
Prosím vás, neberu trestní činy, neberme to do extrémů. Normální situace: „Nedaří se mi v práci, můj šéf je blbec.“, tak se na to ale podívejte z té perspektivy. Ne, že: „Váš šéf je blbec.“, ale z té perspektivy, co vás třeba vedlo do té práce, jak byste vy z vaší strany mohli napravit ten vztah s vaším šéfem a podobně. To vás bude vést k vašemu životnímu tématu a možná právě v tom posléze odhalíte i to vaše životní poslání. To je taková honba. To je naše meta, kterou chceme všichni odhalit, přitom je to v podstatě tak jednoduché.