Zdravé hranice

Zdravé hranice jsou pro každého z nás vyjádřením současného stavu naší duše. Co je proto zdravé pro jednoho, nemusí být pro druhého. Jste si vědomi toho, jak zdravé hranice fungují právě teď pro vás?

Přehráním videa souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů YouTube.

Zjistit vícePovolit videoVždy povolit Youtube videa

Přepis videa:

Zdravím vás u dnešního videa na téma zdravých hranic. Je to očividně velké téma. Téma, které se dotýká hodně lidí.

V podstatě to, že natáčím videa takto každý týden, tak mně to dovoluje takto pružně reagovat na vaše komentáře. Myslím, že minulé video potřebuje trochu dovysvětlit. Jestli jste ho neviděli, tak prosím si nejdříve pusťte to. Jde o video Toxické fráze. A z Toxických frází je to video To není můj problém.

Zdravé hranice a vyhoření

Proč si myslím, že to potřebujeme trošku dovysvětlit. Protože v podstatě komentáře se motaly kolem toho stejného. A to kolem toho, že nemusí jít jen o egoisty, kteří to říkají, ale i o vyhořelé lidi. A podobně.

V podstatě asi různé typy vyhořelých lidí bych řekla. To hlavní nedorozumění je v tom, že já egoisty neberu jako… Já jsem to hlavně nenazvala egoistou.

Člověk, který je hodně založený na materiálním egu – to neznamená, že je to egoista ve smyslu sobec.

Když je někdo hodně ukotvený ve svém materiálním egu, tak to znamená, že nemá zdravé hranice.

Že v podstatě nedokáže rozeznat, co je pro něho dobré a nedokáže si tudíž, když nezná sám sebe, nezná svoje hranice, těžko si dokáže nastavit i ty externí podmínky, takže se lehce přetíží.

Protože se třeba vyskytuje pro něho v naprosto nevhodném prostředí. V kontextu tohoto videa – ano, pořád se bavíme když někdo říká tu frázi „To není můj problém”, bavíme se o někom, kdo je ukotvený v materiálním egu. To neznamená, že je sobec.

To neznamená, že je sobec, ale to znamená, že ještě moc nenašlápl tu cestu sebepoznání.

Můžu vám to celkem říci z vlastní zkušenosti, protože jsem někdo, kdo měl k vyhoření nějak našlápnuto. Vím, že jsou horší stupně. Že to může dojít daleko dál. Já jsem naštěstí svoji duši začala poslouchat dříve. Takže jenom v tom je rozdíl.

Vyhoření a nedostatek sebeuvědomění

Ale v podstatě jde o to, že prostě nevíte. Nevíte, kdo jste. Snažíte se nějak zapadnout. Třeba v té práci, do společnosti.

Snažíte se naplnit očekávání všech ostatních, jenom ne své. 

Nebo si myslíte, že jsou to i vaše očekávání. A až časem přijdete na to, že to vlastně nechcete.  Takhle to bylo myšleno. Nejde o egoisty.

Lidé, co jsou pořád hodně ukotveni ve svém materiálním egu – jde i o vyhořelé lidi.

Pak tam byl druhý extrém. Tady se také dotýkám právě tématu hranic.

Zdravé hranice a přetížení

Kdy jste vzpomínali: „No jo, ale nějací lidé mají tendenci toho na sebe brát moc.” Dobrý, hodně lidí má tendenci na sebe brát moc odpovědnosti.

To jsme se třeba bavili i ve videu o toxické dynamice v partnerském vztahu. Že kolikrát ženy přejímají úplně moc nad vším a tudíž zodpovědnost za všechno a tudíž starost o všechno. Jasně, tam to přetížení může být.

Pak jsou tady lidé, kteří minimálně tvrdí, že na ně doléhají starosti světa. Ale zase je to o vás, jak si to nastavíte. Globální energie na nás působí ať chcete nebo ne.

Je to o nějaké vaší duševní hygieně. Je to o nastavení hranic. Když máte dobře nastavené vnitřní hranice, tak prostě víte, s čím vy něco osobně uděláte a s čím neuděláte. S čím nic nezmůžete.

Pomáhejme do té míry, dokud můžeme.

Tam nicméně šlo o vyjádření té věty – To není můj problém. Jako konkrétní vyřčení té věty. To neznamená, že musíte všechno brát tzv. na svá bedra.

To nemusíte. Ale lze to říct laskavěji, že jo. Jakože: „Ne, promiň, teď nemůžu.“ nebo: „Teď nechci.” Tam šlo prostě o dynamiku té fráze. Jestli mi rozumíte.

Rozumím tomu, že v těch videích není prostor, aby se to vysvětlilo ze všech úhlů. Nicméně mě třeba ani nenapadne, že někdo to může vzít z nějakého úhlu.

Protože naše zkušenosti jsou jiné. Z hlediska projekce ega to může být různé, co si v tom každý z nás vidíme. Takže to byl úvod v kontextu toho předešlého videa.

Teď se zkusme pobavit o tom, co pro koho znamenají zdravé hranice.

Redefinice zdravých hranic

Neznám asi člověka, který by si to nemusel redefinovat v průběhu svého života. Co pro něj znamenají ty zdravé hranice.

Je nutné říci, že co pro někoho jiného znamenají, tak nemusí znamenat pro vás.

Čím to je? To je právě ten kámen úrazu. Je to hodně o kapacitě duše.

Je to hodně o tom, jak jste daleko. Jaká témata máte za sebou. A co je pro vás dobré.

Vývoj nastavení hranic

Na začátku, když si člověk definuje své hranice, tak je dočasně v pořádku používat ten přístup, že se od všech raději odstříhává. Potřebuje ten odstup.

A potřebuje i fyzický odstup, třeba i od rodiny. Většinou tato fáze netrvá úplně dlouho. Až s odstupem může dojít k uzdravení těch vztahů. Ten člověk se pak může lépe do těch vztahů vrátit. Ale to jsou zdravé hranice pro toho člověka na tom začátku, který se v tom tak trochu patlá. 

A v podstatě ještě u něho nedošlo k plnému osamostatnění. Je stále závislý na ostatních lidech, ať už fyzicky, psychicky, emocionálně.

Pro někoho jiného na té cestě, co je o kus dál, to bude znamenat úplně něco jiného. Ten už takovéto základní vytyčení hranic nemusí řešit. V podstatě tam už chodí jiné zkoušky. Je to trochu už o té síle, co ten člověk vyzařuje.

Prostě kapacita toho člověka snese daleko více.

Zdravé hranice a sebeláska

Víte, co byla nejlepší poučka, co nám říkali na předporodním kurzu? Byly tam většinou prvorodičky. Říkali: „Když vezmete vaše čerstvě narozené dítě, vás a vašeho partnera, tak kdo je nejdůležitější?“

Většina lidí vám řekne, že čerstvě narozené dítě samozřejmě. A oni říkali: „Ne, jste nejdůležitější vy, pak váš partner a pak to dítě.” To samozřejmě neznamená, že někdo nechá ležet mimino v koutě.

Ale je to o tom. Protože vy se musíte postarat o své potřeby. Jenom vy jste zodpovědní sami za sebe. Váš partner je zodpovědný sám za sebe.

Nejlepší v tomhle mechanismu je to, že vy se o sebe hezky postaráte a je o vás hezky postaráno, máte všechno, co potřebujete, tak vy se přirozeně chcete starat o ty ostatní.

Takže rozšiřujete tu kapacitu.

S tímto konceptem má hodně lidí problém. Včetně mého manžela. Jsem se ho ptala na tu otázku, kdo by řekl, že je pro něj nejdůležitější. Tak ten by řekl naše dítě, pak mě a pak sebe. To je špatně.

Já jsem mu říkala: „Ale hele podívej, když já se postarám o sebe, ty se postaráš o sebe, abys byl v pohodě, vyspaný, prostě abys byl v pohodě. Já udělám to stejné se sebou. No tak o všechny na světě bude postaráno, ne? Když se každý bude umět postarat o sebe.“

A pak jsou jedinci, třeba ty malý děti, kteří se sami o sebe nepostarají. Nebo když je někdo v hodně špatné situaci, něco špatného se mu stane. Ale ti lidé, co to v sobě mají pořešené, tak mají kapacitu dávat.

Můžete. Máte z čeho dávat, protože máte to pevné zázemí a ty hranice jsou zdravé.

Nikdy bych nikomu nedoporučovala jednat napříč sám sobě. To je nejdůležitější otázka. Když tedy řešíme „To není můj problém“ a „To bude můj problém”, koneckonců problémy světa by měly být naše problémy.

Jak rozlišit zdravé hranice

Jediná otázka, na kterou si musíte odpovědět u konkrétního příkladu, kdy chcete něco odmítnout nebo přijmout, je, jestli to děláte a zároveň popíráte nebo přijímáte sami sebe.

To je to nejdůležitější. Jestli nějakou žádost o pomoc přijmete jen kvůli tomu, aby si o vás ti lidé nemysleli něco zlého, tak to popíráte sami sebe, protože to zrovna dělat nechcete.

Ale může to být samozřejmě i naopak, že to odmítnete z důvodu třeba, že nechcete být tolik vidět. Tak také popřete část své duše. To jsou takové ty situace, kdy si řeknete: „Na to nemám, to raději nebudu ani zkoušet.“

Takhle poznáte, co je ta vaše zdravá hranice, co je ta zdravá hranice pro vás. Ona není všeobecně platná. Ona je pro každého jiná.

Vyhoření v práci úplně v základu je problém s hranicemi. To je prostě problém na všech úrovních. Když už někdo vyhoří v práci, tak to není jen problém v té práci. Tam je toho prostě hodně.

To je všechno. Jen si odpovězte na otázku, jestli při tom kroku popíráte sami sebe nebo nepopíráte.

A to vám odpoví na tom, jestli je to pro vás v tuhle chvíli zdravá hranice.

Já vám přeji krásný víkend. Doufám, že ty hranice jsou už o něco jasnější. Ale dá se o tom mluvit dny. Když to vezmeme z jiného úhlu, tak si na to můžeme dát další video.

Krásný týden.