Krásný předvánoční čas vám přeji. Jsem tady dnes s rekapitulací roku 2024. Pojmu to trochu osobněji, protože věřím, že si v tom mnozí z vás najdete inspiraci. A možná vás také zajímá, co tak nějak zažívám, protože se mě na takovéto informace ze zákulisí často ptáte.
Také se chci dotknout obecných energií, které nás stále provázejí. Jen tak pro začátek bych chtěla říct, že pro mě rok končí až v únoru. Opravdu jedu podle čínského kalendáře. Já to tak cítím, a mám to tak nastavené.
Takže ještě to chvíli potrvá, ale na rekapitulaci už je nyní správný čas. Minimálně já, a věřím, že to tak má hodně lidí, na přelomu roku neplánuji velké projekty, ani nové začátky.
Spíše čekám na jaro, na únor. Období ledna a února považuji za přechodové, kdy jednak rekapitulujeme předchozí rok, a zároveň se nám už tvoří vize na rok následující. Na ty je však teď ještě relativně brzy.
Určitě to tady taky padne, jak je důležité mít vize osobní, natož pracovní a podnikatelské. Ale teď na ně ještě není čas.
Nicméně to rekapitulační období už může začít. Takže to velmi doporučuji, jestli ve vánočním shonu máte čas. Čas si tvoříme, čas si děláme, takže na tohle si ho udělejte. A já bych začala vlastně vizemi, které jsem si dávala na začátku tohoto roku.
Byly tam vize, které se týkaly osobní roviny, a vize podnikatelské. A tenhle rok odstartoval velice divoce. To byla velmi divoká energie, která nás nenechala vlastně vydechnout. A mnozí jsme to pocítili, že tenhle rok byl fakt rychlý. A já vím, že už někdy v únoru jsem právě říkala, já už bych zase potřebovala Vánoce.
Já mám pocit, že mám za sebou tolik věcí, protože tam byly z hlediska pracovního, z hlediska nějakých spoluprací, nových projektů, nějakého usazení, tvoření týmu. To bylo opravdu tak zhuštěné, že to, co by se jinak vešlo do pěti let, tak jsme stihli za rok.
Takže tým se hezky usadil. Interní tým pro Kalibraci duše, který není vidět. Prostě všechno, co se děje na pozadí. Zákaznická péče, péče o lidi v kurzech, péče o nově příchozí, všechno musí nějak technicky fungovat. Děje se toho tam opravdu hodně. Za to jsem nesmírně ráda, že se to tento rok velmi, velmi usadilo, a že už je to ve fázi, že se o ten tým můžu opřít. A to jsem jim taky pojmenovávala a děkovala za toto.
Pracovně tam dále byly další vize na té rovině, že já nechci dřít, a mít vydřený úspěch, nebo jak to říct. Protože úspěch to je prostě slovo, který je relevantní, a znamená pro každého z nás něco jiného. A to byl ten záměr, že se to začne dělat více v lehkosti.
Ono to jde ruku v ruce s tím týmem. Že jakmile má člověk už tým, nedělá to sám, není na to sám, tak jde všechno mnohem lehčeji. Protože se může věnovat opravdu tomu, v čem má tu zónu génia, a neřeší třeba ty technikálie. Byť já je umím, protože jsem z prostředí IT, tak jsem se rozhodla prostě pouštět věci, u kterých já opravdu být nemusím. Tak to bylo taky velké, protože tohle se naplnilo.
Tohle se postupně naplňovalo celý rok. Kdy každá další akce, každý další kurz zdarma, webinář zdarma, konání běhu kurzu bylo ve větší lehkosti, a zároveň s větší podporou pro klienty. Takže to se mi taky krásně naplnilo. A zase vnímám, že je to něco, co nám tenhle rok poskytl díky té zrychlené energii, co by se jinak dělo hrozně dlouho. Že takhle jsme byli schopní do toho přepnout rychle.
Na osobní rovině jsem hodně řešila tento rok téma těla. Lidského těla. Už jsem to cítila delší dobu, pojmenovala jsem to tam, že svému tělu fakt nerozumím. Aspoň ne do té míry, do jaké bych chtěla. A nerozumím tomu, proč tomu nerozumím. A chci to změnit. Takže to byl můj jasný záměr. A na této rovině se mi dostalo po cestě mnoho, mnoho pomocníků. Kde od akupunktury, fyzio, jógy, a nevím kde jsem všude ještě byla.
A kdo všechno musel se mnou co projít, aby se to i v té hlavě secvaklo. A já to konečně pochopila logicky. U mě to tak funguje, něco menšího proběhne skrze nacítění, nemusím to řešit. Ale když jde o změnu nějakých návyků, nějakých vzorců, tak já to fakt potřebuji logicky pochopit, abych to dokázala promítnout i do toho těla. Takže tam jsem udělala velký, velký krok, kdy je mi teď v těle daleko lépe.
Zároveň tato cesta není u konce. Udělala jsem opravdu větší průlom v tom, že vnímám, když se mi něco na fyzickém těle děje, když jsou nějaké projevy, jakékoliv, ať už je to blokace zad, nebo rýma, nebo cokoliv, tak už dokážu více vnímat proč. Proč se to zrovna událo.
A tohle, když začne člověk vnímat, tak postupně dokáže i to, aby se to vlastně nespustilo. Nebo se to nespustilo do té akutní fáze. Takže tady mám ještě práci v této oblasti, ale posunulo se to výborným směrem.
Klienti mi sdíleli, že pro ně fyzické tělo bylo velkým tématem pro tento rok. Fyzické tělo je upozorňovalo, tak si mě všímejte! Dělejte se mnou něco! Musí vám být dobře v těle. Měly jsme na to krásnou diskuzi s mou učitelkou jógy, a tam jsme to řešily, že cesty jogínů jsou vlastně velmi různé.
Hodně z nich začne přes to fyzické tělo, a já u něho končím. To jako s nadsázkou, jsme se tak smály. Ale já jsem na to, k tomu, přišla prostě úplně z jiného bodu. K józe, a k vysoké józe. Nejenom cvičící józe, ale té meditační, a všechny ty techniky, které dělám. A prostě pro někoho je to fyzické tělo ten výchozí bod, a pro někoho je to to nejnáročnější, s čím si musí umět nějak poradit.
Takže já jsem teď v té fázi zvládnutí svého fyzického těla. Všechny ty cesty jsou OK. Nikdo nemáme stejný výchozí bod, a to je zcela OK. Když to někdo fakt bere přes to cítění v těle, přes ty prožitky v těle. A každé nastavení každého jednoho z nás je prostě jiné. Takže tohle vnímám, že tam bylo také hodně velké.
Duchovně, spirituálně a energeticky to si snad ani nevzpomenu, jaká jsem byla na začátku roku. To opravdu ta energetika tohoto roku byla podpořená i v tomto. Prošla jsem mnoha energetickými procesy. Byla jsem vlastně několikrát v Indii. A za chvilku zase ještě jedu, vlastně dokonce tohoto roku, mě ještě jedna cesta čeká. A tam těch zážitků bylo mnoho a mnoho.
Fakt jako spirituálních prožitků a zážitků, kdy si člověk reálně zažije nějaké vyšší stavy vědomí, ale i hlavně ta vnitřní transformace. Ty trvalé změny, které člověka vlastně vedou k té větší autenticitě k tomu, kdo opravdu je, a že se za to opravdu nestydí, že takový je. A a je mu jedno, že si někdo myslí, že je divný. A všechno tohle má mnoho vrstev, které se postupně odhalují.
Tak tam to nedokážu ani přesně pojmenovat, co se tam všechno za procesy udály. A navíc, jak jsem říkala, skrze ty prožitky, že já nemám ve zvyku je zas až tak sdílet konkrétně. Jednak já cítím, že mi pro to chybí jazyk. Někdo to dokáže hezky popsat. Já ne.
Mně pro to chybí fakt jazyk, jazyková výbava, abych to vůbec dokázala popsat, ale je to opravdu v tomhle směru, jak se sexem. Protože někdo o tom rád mluví, a někdo ne. Někdo tady ty intimní zážitky si rád nechává pro sebe. A pak tam ještě vnímám jednu rovinu, co my všichni řešíme.
Řešíme zdraví, řešíme práci, řešíme svůj duchovně-spirituální proces, a řešíme vztahy a rodinu. A věřím, že jsme taky tenhle rok udělali hodně kroků, které nás vedly blíže k sobě. I manžel šel do nějakých procesů, což velmi jako oceňuji. A za každý takový vstřícný krok blíže k tomu, abychom si mohli být, tak já jsem nesmírně vděčná.
A když se ohlédnu na to, jak jsme fungovali jako rodina před rokem, a jak fungujeme dnes, tak je to taky mnohem hezčí. Tak já vám jenom doporučím, abyste si našli čas na takovou rekapitulaci i sami pro sebe. Ano, byl to rychlý rok, a možná tam ten čas doteď nebyl.
Teď už je správné načasování na to, si s tím trochu pobýt. S tím, co se vlastně událo. Protože lidi jsou netrpěliví, všichni jsme netrpěliví. Ale když se takhle člověk ohlédne rok nazpět, tak i když si říkal, že si myslel, že se zase až tak moc nezměnilo, a koukne se takhle zpětně, tak si pak řekne, aha, vlastně se tam toho změnilo velmi mnoho. A o tom, jak se budeme ladit na další rok, a co se tam může všechno stát, tak to se pobavíme zase příště.
Já vám přeji nádherný Štědrý den s vašimi nejbližšími, anebo třeba i s nějakými cizími lidmi. Užijte si ho hlavně podle sebe, a mějte se nádherně.