Překračování komfortní zóny

Kde má hranice naší komfortní zóna a kde jsou hranice naší autentické duše? To je ten jemný rozdíl, který je třeba se naučit vnímat. Překračovat svojí komfortní zónu, přemýšlet jinak, měnit své chování… to vše za dosažením úspěchu v běžném životě.

Všechny bytosti mají potenciál rozvinout svůj talent ku prospěchu všem. Akorát si tuto cestu mnohdy kazíme tím, že zůstáváme „v bezpečí“ toho, co známe, a našich zaběhnutých mentálních programů.

Přehráním videa souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů YouTube.

Zjistit vícePovolit videoVždy povolit Youtube videa

Přepis videa:

Já vás zdravím u dalšího videa na téma překračování vlastních hranic a to ve smyslu komfortní zóny. Proč je prospěšné to někdy udělat? A kde je vlastně ta hranice, kde by už člověk šel sám proti sobě?

Komfortní zóna a proč ji máme překračovat

Proč je prospěšné to dělat? Častokrát nejsme ve svém životě s něčím spokojení, ať už je to práce, ať už jsou to vztahy, ať už je to cokoliv.

Jestliže chceme změnit jakékoliv podmínky, co jsou externě kolem nás, tak nejdřív musíme změnit sami sebe.

Například nejsem spokojená s tím, že s manželem špatně komunikujeme nebo že on mi nedává to, co bych potřebovala. A nejdřív je nutné nekoukat na toho druhého člověka (jaký je on špatný) a nejdřív se kouknout na tu problematiku z logiky té věci, co já můžu udělat pro zlepšení. Jestliže je tam problém v komunikaci, tak abych ukázala tomu svému protějšku, jak bych si představovala tu komunikaci, tak to nejdřív musím začít dělat, nejenom o tom teoreticky mluvit.

V tomhle případě ta osoba vlastně překračuje komfortní zónu, protože například v nějaké hádce by nastala situace, kdy by ta osoba tradičně mlčela. A ona si musí uvědomit, že to není k jejímu prospěchu a vědomě se začne chovat jinak. Takže začne jednat mimo svoji komfortní zónu a začne měnit ten vzorec, co existuje v jejich vztahu. Díky tomu, že je schopna to udělat, se následně může změnit i ta reakce.

Je naivní stokrát dělat něco stejně a očekávat od toho jiný výsledek.

Důležitost změny

Myslím si, že na teoretické rovině to zná snad každý, ale prakticky se do toho nikomu nechce, protože každý má sám v sobě odpor vůči tomu, aby se změnil. A já vám řeknu jednu věc. Váš vlastní duchovní vývoj není o ničem jiném, než o změně. Vesmír není o ničem jiném, než o změně.

Všechno, co funguje, je proměnlivé a čím lépe na to budete umět reagovat, tak tím lépe se vám bude žít.

Proto je nesmyslné si myslet, že nějaký vzorec jednání nám bude vyhovovat nebo nám bude ku prospěchu v zájmu našeho nejvyššího dobra od dětství až do dospělosti nebo do stáří. To asi ne. 

Komfortní zóna a práce se stínem

Překračování naší komfortní zóny je vlastně vždy i práce s naším stínem. A o tom jsem již mluvila, jestli chcete, tak si to video najdete, protože jakmile začnete vědomě přepisovat nějaký vzorec svého jednání (ať už opravdu v jakékoliv oblasti), tak se začnete přeprogramovávat.

Jako důsledek se odstraní jakékoliv bloky, které tam mohly vzniknout v dětství. Kdykoliv odstraníte nějaký blok (ať už emoční nebo mentální), zvýší se vám vibrace. Čím vyšší vibrace, tím bude vaše duše výše vibrovat a tudíž dokáže do svého života přitáhnout lepší věci, protože zákon přitažlivosti. 

Proto je důležité překračovat svoji komfortní zónu, protože beze změny sebe sama se nikam nedostanete. Nic nezměníte a pořád budete stagnovat na místě. A i když vám může nějakou dobu vyhovovat určitá stagnace, tak dlouhodobě ne.

Pozor: nepleťte si stagnaci se stabilitou. Stabilita je dobrá, stagnace ne.

Všechny vlastnosti mají svoje hraniční body a je důležité hledat v nich tu rovnováhu. 

Komfortní zóna a výsledek naší práce

V kontextu s tímto tématem jsem od svého kamaráda dostala výbornou otázku: „Proč by měl překračovat vlastní hranice, když má k tomu vnitřní odpor?“ Zvířata se dokážou instinktivně rozhodovat a vědí, jaké jídlo pro ně není dobré. A co nás třeba odděluje od těch zvířat za předpokladu, že nejsou chované v domácím prostředí a jsou ovlivněné člověkem, to je něco jiného. Ale divoká zvířata se opravdu dokážou instinktivně rozhodovat a jednat podle svého nejlepšího uvážení a tedy v nejlepším zájmu jejich duše.

A proč by teda člověk měl aktivně a vědomě překračovat ty hranice? Ten rozdíl je v tom, že zvířata nemají mentální bloky.

V tomto mají ten život daleko jednodušší, že se jim do toho neplete ta logická mysl. Teoreticky když budete pracovat se svým stínem a dokážete se dostat do toho syrového stavu vaší duše, kdy se dokážete perfektně poznat anebo se k tomu budete blížit, nemusí to být úplně na 100 %, ale bude to na 99 %, tak se vrátíte k tomu původnímu instinktu.

Když bude nějaká situace, tak budete schopní rozlišit, jestli je dobré překročit tu hranici nebo jestli by to bylo naopak v rozporu s vaší duší. Ale do tohohle bodu má většina z nás daleko nebo se tam většina lidí musí dostat.

Překračování komfortní zóny je strašně důležité v počátečních fázích po spirituálním probuzení, jinak budete jednat na základě svých bloků a na základě svého strachu. A když budete jednat na základě strachu, nemůžete vytvořit nic hodnotného. 

Prospěšnost v překračování komfortní zóny

Takže nebojte se toho, berte to ode mě jako takové povzbuzení. Vždy si z toho dělám legraci a fakt mi to jednou dobu přišlo tak, že nedělám nic jiného, než vycházím ze své hranice. A stejné to bylo s natáčením videí, že jo, nechtěla jsem natáčet videa a teď je natáčím ráda.

Když se zpětně ohlédnete, tak ze začátku to bylo těžké a pak se z toho stává zvyk.

Stává se z toho lepší zvyk. A člověk pocítí na nějaké úrovni svého života odměnu. Když třeba překročí svoje hranice v pracovní oblasti, tak k němu přijde lepší pracovní nabídka. Nebo bude mít nějaký spirituální zážitek, když třeba zkusí nějakou metodu, půjde na rodinné konstelace, vůči kterým třeba měl předtím předsudky. Buďte tomu otevření. Zejména ze začátku, než dokážete aktivně pracovat se svými stíny, doporučuji překračovat ty hranice.

A přemýšlet o tom, co vás vůbec primárně drželo v tom, abyste je nepřekračovali. Proč vám to ego říká? Takové věci jako: „Nedokážeš to. Ani to nezkoušej. Je to hloupost. Všichni se ti budou smát.“ Takže jestliže nemáte podporu od někoho z okolí, tak ode mě jí máte. A já vám přeji hodně štěstí.