Můj příběh poslání

Teorií o poslání už bylo asi dost. O tom, co to je nebo není, si můžete poslechnout v předchozích dílech podcastu Kalibrace duše, případně v podcastu Soul Business, kde to bereme i z podnikatelského hlediska.

Dnes bych s vámi ale chtěla sdílet můj osobní příběh poslání. Možná se v něm poznáte. Možná vám ukáže, jak z určité fáze života vystoupit a znovu najít směr.

Začátky: když mě motivovala jistota

Když člověk mluví o svém poslání, o té hluboké esenci, kolem které se všechno točí, mohli bychom začít už v dětství.

Já to ale vezmu od doby, kdy se mi začalo formovat ponětí, že bych chtěla dělat něco, co mě skutečně naplňuje.

Měla jsem dobrou práci. Pracovala jsem v IT korporátu, pro který jsem se tehdy vědomě rozhodla. A možná to pro někoho bude překvapivé, ale bylo mi kolem dvaceti let a řekla jsem si: „Půjdu do IT, tam jsou peníze.“

Učila jsem se po nocích, rozšiřovala si znalosti a cíleně šla za tím, abych měla dobré zaměstnání. Moje motivace byla prostá – nemít se mizerně.

Nechtěla jsem žít od výplaty k výplatě, nechtěla jsem chodit do práce znechucená a unavená. A to nebyla špatná motivace. Byl to krok, který moje duše tehdy potřebovala.

Cesta zkušeností: poznat, co nechci

Začínala jsem v malé české firmě, kde se děly různé zvláštní věci. Bylo to prostředí, které mě naučilo, v jakém typu firmy už nikdy pracovat nechci. Vzpomínám si na nepochopitelné situace kolem rovnoprávnosti a přesvědčení, že „ženy na určité pozice nepatří“.

Když se na to dívám zpětně, nechápu, že něco takového ještě mohlo existovat. Ale tehdy to byla realita. Byla jsem tam pár let, nasbírala zkušenosti a posunula se dál — do Student Agency, kde jsem pracovala v IT. Tam jsem zažila skvělý kolektiv a nové výzvy.

Pak přišla další etapa — nadnárodní firma, luxusní zázemí, cestování, angličtina, benefity. Všechno vypadalo ideálně. A přesto se ve mně začalo ozývat prázdno, které jsem neuměla pojmenovat.

Prázdno uprostřed úspěchu

Pamatuji si, že když jsem dosáhla povýšení, nebo mi přidali, cítila jsem… nic. Myslela jsem si, že to je ten cíl, který mě udělá šťastnou. Ale nebyl.

Začala jsem si pokládat otázky: „O co tady vlastně jde? Jaký to má smysl? Proč, když mám všechno, co jsem chtěla, se necítím naplněně?“

A právě tehdy se spustilo moje spirituální probuzení. Nejdřív bolestivě, temnou nocí duše, během které jsem se pomocí meditací a energetické práce zvedala krok za krokem.

První záblesk pravého poslání

Když jsem se z té temné noci duše dostala, bylo mi jasné, že takhle dál nemůžu. Moje duše se chtěla projevit. Začala jsem psát — o svých zážitcích, o tom, co jsem viděla a cítila, o hypersenzitivitě, o vnímání energií, o tom, že duchovní smysly nejsou slabost, ale dar.

Začala jsem psát blog, v době, kdy to ještě nebylo běžné — někdy kolem roku 2014–2015. A lidé se začali ozývat. Chtěli rady, protože sami procházeli těžkými obdobími. A já jsem jim dokázala pomoci — předávat jim nástroje, které mi pomohly zvládnout to moje.

A tak jsem objevila první podobu svého pravého poslání.

Přechod z korporátu do svobodného podnikání

Zpočátku jsem konzultace dělala při práci. Bylo to krásné, ale i vyčerpávající. Přesto jsem cítila vděčnost za stabilitu, kterou mi zaměstnání dávalo. Nechtěla jsem odcházet s odporem, ale s vděčností.

Postupně se to překlápělo — přibývali klienti, kurzy, práce mě naplňovala, až jsem se rozhodla odejít úplně. Udělali jsme to ve velmi dobrém duchu, s dostatečným časem na předání agendy. Měla jsem i finanční rezervu, takže jsem mohla začít podnikat v klidu.

A když se mě někdo ptal, jestli jsem to udělala kvůli penězům, smála jsem se. Protože kdyby šlo o peníze, zůstala bych v IT.

Když se naplnění promění ve stagnaci

Konzultací přibývalo, klienti byli spokojení, já měla plný kalendář… a přesto se znovu začal ozývat pocit stagnace. Už to nebyla výzva. Už jsem se nic nového neučila.

A ten pocit prázdnoty se vrátil. Byla jsem vděčná, že žiju své poslání, ale zároveň jsem cítila, že se něco musí změnit. A tak jsem začala omezovat konzultace, i když jsem neměla jasný plán B. Chtěla jsem, aby vše, co dělám, bylo opravdu kvalitní.

Pak přišlo mateřství, zpomalení, a zároveň nový vhled.

Nová etapa: když duše potřebuje svobodu

Záměr, který jsem tehdy vyslala do vesmíru, zněl jasně: „Jsem správně, dělám, co mám, ale proč necítím hojnost a vnitřní naplnění?“

A odpovědi začaly přicházet. Uvědomila jsem si, že mohu tvořit jinak — že mohu učit a inspirovat novými formami, dělat kurzy, které rostou spolu se mnou.

Najednou se otevřel nový elán, nový směr v podnikání i ve spiritualitě. Pochopila jsem, že klíčové je myslet nejdřív na sebe, dávat z přebytku a ne z vyčerpanosti.

Rovnováha mezi duší a strategií

Dnes si dávám pozor, abych nedusila svou duši a zároveň se nenechala unést do zkratkovitých rozhodnutí. Když cítím, že se duše dusí, ptám se proč. A místo útěku hledám pochopení.

Protože právě v těchto chvílích se dějí ty největší posuny.

A jestli i vy cítíte, že stojíte na rozcestí, že se vaše duše ozývá, zvu vás na Masterclass Zdarma – Pravé poslání. Tam si své poslání nejen pojmenujete, ale také pochopíte, jak ho žít v každodenním životě.

Odejdete s jasností, s aha momenty a s novou perspektivou, jak své poslání uchopit a žít.

Těším se tam na vás.