Informace z nehmotného světa by nebyly úplné bez duchovních průvodců. Kdo jsou duchovní průvodci? Proč je máme? O tom si chci dnes povídat. Duchovní průvodci jsou benevolentní duše, které se nám zavázaly nějakým způsobem pomáhat.
Prosím, opravdu si to nepleťte. Už jsem slyšela velmi mnoho interpretací, které tvrdí, že existuje jenom Bůh, po případě Ježíš, nebo nevím, dosaďte si tam jakoukoliv další jedinou pravdu. A všechno ostatní jsou převlečení démoni, špatné energie a jsou to falešní průvodci. Jasně, on vám každý duch může tvrdit, že je váš průvodce, a proto vy se musíte naučit, jak je od sebe rozlišovat, jak s nimi správně komunikovat, a to je v možnostech každého člověka. A není těžké si to naučit.
Já tím provázím právě v kurzu duchovní průvodci, kde jdeme bezpečnou podobou a navazujeme tento kontakt tak, aby to bylo ku prospěchu každého z vás. Není to nic pro vyvolené, protože každý z nás má duchovní průvodce, každý z nás má kolem sebe benevolentní duše, které se zavázaly, že mu chtějí pomoci. Tyto duše pocházejí z vyšších dimenzí a nejsou tudíž zatížené tím, co jsme tady zažili, našimi zkušenostmi, našimi zlomenými srdci, naším negativním vnímáním světa.
Oni ví náš plán duše. Oni zároveň ví, čím si tady fyzicky procházíme a rozumí tomu, že jsme lidi, a máme emoce, a přímo ze všech těchto bodů k nám dokážou přistupovat. Častá otázka od lidí je jako proč? Proč by nám chtěli pomáhat, že je to něco nepochopitelného pro nás, že by nám někdo chtěl pomáhat jen tak. Ale my ty duše často známe, máme s nimi velmi intimní vztah, velmi blízký vztah.
My si na ně kolikrát nevzpomeneme samozřejmě z tohoto života, protože jsou to bytosti, které jsou s námi od okamžiku našeho narození. Takže máme průvodce, kteří jsou s námi celý život, a někteří průvodci jsou s námi jenom dočasně. A mezi průvodce se pak dají samozřejmě řadit i naši zemřelí příbuzní, naši předci a podobně.
A ti tam nejsou třeba celý život, i když třeba dávní předci mohou být. Každý průvodce pro nás má něco. Lidé mají různé počty průvodců, dle toho, v jaké situaci se nachází, co zrovna zažívají, co zrovna potřebují.
Ultimátní cíl duchovních průvodců je v tom, že nás vedou k seberealizaci, k osvícení. Někdo to nemá v tomto životě vepsané, to je jasné. Ale z dlouhodobého hlediska nás tak prostě vedou. Což u někoho dlouhodobé hledisko může být klidně jenom v tomhle životě, že to prostě v tomto životě má, že dostane, dosáhne nejvyššího stupně osvícení, a někdo to prostě nemá.
Někdo to má na dalších nevím kolik set třeba i klidně životů, že si v tomto životě má prožít něco jiného. Nicméně, když se kouknete z toho nadhledu, to je jejich cíl. Byť to nemusí být ten cíl v tomto životě, a vedou nás k velké samostatnosti.
Není to tak, že oni za nás něco řeší, že nám říkají, co máme dělat, a rozkazují nám. To vůbec ne. Tady to, když by někdo říkal, já jsem slyšel hlas, a ten mi říkal, ať udělám tohle, to bývá právě většinou znak nějakých nízkoenergetických bytostí.
Ano, dokážou i duchovní průvodci dávat zásahy z vyšších sfér, když jde takzvaně do tuhého. Hodně lidí to zažilo, že opravdu v okamžiku, když jeli třeba v autě, a najednou výrazný slovo! Prostě stůj! Aby šlápli na brzdu, jinak by se něco stalo. Ano, to jsou extrémní případy, to se může dít, ale nerozhodují tím stylem jako: tuhle práci vem, s tímto chlapem se oženíš a budeš mít 4 dětí, a hotovo.
Rozumíte mi, neřídí nám prostě život. Můžete dostat přímý rozkaz, dá se říct, v nějakých extrémních situacích. Ale neřídí nám život. Nedělají za nás rozhodnutí. Pomůžou nám ale tak, abychom ta informovaná a hezká rozhodnutí mohli udělat sami. Pak jsou to rozhodnutí, které vedou z našeho srdce.
Duchovní průvodci byli od začátku vždycky součástí mé cesty. Já jsem na ně sice vibračně nedosáhla, ale nějaké vedení jsem získávala skrze sny, skrze nepřímé komunikace. A oni mi tím posílali signály, kde se mám kouknout, co mám dělat, až jsem se dohrabala vlastně k té přímé komunikaci.
Jejich pomoc mám, a zažívám pořád a vždy s velkou vděčností, že je o člověka tímhle způsobem postaráno. My tady na světě nejsme sami. A kór spirituální lidé, kteří mají tady ty aspirace. Chtějí na sobě pracovat, chtějí třeba dosáhnout osvícení, tak se bez té vnější pomoci z nehmotného světa většinou neobejdou.
Je to dané tím, že od určité fáze spirituálního vývoje, žák přirozeně tíhne k mistrovi. Je to oboustranný proces. Většinou si ten mistr najde žáka, nebo respektive se to v nějakém bodě prostě protne.
Když je žák připraven, mistr se objeví. Teď zažíváme dobu, kdy těch lidí je připravených hodně. A ne všichni mají mistra ve fyzickém těle.
Jenomže ono jich je hodně v tom nefyzickém, v nehmotném světě, kde už je hodně mistrů samozřejmě, a tam mohou pracovat úplně bez závislosti na nějaký čas a prostor. Jemně nás vést tím, co my potřebujeme zrovna na té duchovní cestě zažít.
A ano, i mistři jsou samozřejmě naši duchovní průvodci. Je to velmi delikátní vztah s duchovními průvodci. Já tam nepřistupuji z naivního bodu.
Ve smyslu všechno, co mi přijde, tak je úžasná rada, nebo vyšší informace. Proto já vyučuji bezpečný prostor pro tu komunikaci, co je hlavně ze začátku důležité. Ale vlastně všechno, co já dostávám externě, tak já to stejně filtruji cíleně přes mé vědomí a svědomí.
Takže když to řeknu hloupě, kdyby na mě někdo zakřičel stůj, tak bych se třeba rozhodla to neudělat. Jestli je to dobře nebo špatně, to by byla otázka, podle dané situace. Ale já tam přináším právě tu svou intuici, a já už velmi dobře poznám, jestli ta informace je pravdivá, nebo jsem jenom zaslechla nějakého ducha, který šel okolo.
Je v tom velká svoboda. I v tom vedení je velká svoboda. A to právě odlišuje ty pravé průvodce, od těch takzvaných falešných. Ale oni žádní falešní průvodci neexistují, protože to prostě nejsou průvodci. Byť to o sobě můžou říkat. To si vemte, že funguje ve fyzickém světě, že asi můžete někde potkat mistra, který doopravdy mistr není.
A stejně tak vám můžou kecat bytosti z nehmotného světa. Ale jde s tím pracovat. Jde to poznat. A může to člověk vycvičit. A za mě je to moc hezké vůbec jako orientace ve stvoření, a v tom, co všechno existuje. A postupně opravdu může nabalovat ty zkušenosti, a začít se orientovat nejenom v tom fyzickém světě, i v tom nehmotném. A když poznáme tu realitu ze všech stran, tak nás to samozřejmě posouvá na cestě k seberealizaci.
A já vám na ní přeji hodně štěstí, a ať tam potkáte přesně ty duchovní průvodce, které potkat máte.