Krásný den vám přeji. Dnes na příjemné téma spirituálních smyslů. Teď v zimě, a vůbec v období, kdy je ještě hodně tmy, je super příležitost se více spojovat s nehmotným světem. Proč to vůbec dělat? Protože toho existuje tolik v nehmotném světě, co nás přesahuje, že to snad nejde ani shrnout, a je to i nějaký potenciál naší duše, který existuje mimo fyzickou rovinu.
Takže proč se vůbec spojovat s nehmotným světem je: pro svůj osobní růst, pro svůj spirituální růst, jednoduše pro seberozvoj. Proto, aby člověk byl šťastný, protože opravdu si myslím, že už je pryč ta doba, kdy jsme si mysleli, že to štěstí nahoníme ve fyzickém světě.
Nemyslete si, že to není důležité. Je obtížné věnovat se spirituálním aspiracím a sebepoznání, když člověk bojuje s hladem, zimou a starostmi o to, jak zaplatit složenky. Je to důležité. Ale teď hodně z nás už má ty podmínky, že zjistilo, že další dovolená, nebo další cestovatelský zážitek přinese to štěstí, a naplní jen na chvilku. A zase člověk není šťastný.
Opět se něco zopakuje, a u každého ten vzorec bývá jiný. Někdo se honí za zážitky cestovatelskými, někdo shromažďuje hmotné statky, a ono je to v nějaké fázi asi v pořádku. Protože pak tam musí přijít ten bod, kdy si člověk řekne, ale mě to teď už udělalo šťastného fakt jen na chvilku. Tak ono to musí být ještě v něčem jiném. A v tomhle bodě, tenkrát v tomhle bodě, začalo pro mě sebepoznání, a v tomto bodě se to začne doopravdy odkrývat.
A pro mě to nebyla ani dovolená, ani hmotné statky. Pro mě to byly nějaké pracovní úspěchy, a zaměření se vlastně na výkon, a na práci. A kde jsem poznala to, že když jsem dostala nějakého dalšího uznání v nějaké formě, tak že mi to nepřineslo ale to naplnění, které jsem si myslela, že mi to přinese. Takže tam začala vlastně u této otázky, a u tohoto uvědomění moje cesta.
Tehdy mě začal i kontaktovat nehmotný svět, a my se k tomu nehmotnému světu vztahujeme ne z našeho fyzického těla, ale z našeho energetického těla, které to fyzické tělo přesahuje. Všechny naše smyslové orgány mají svoje rozšíření v tom energetickém těle.
A tady právě mluvím o těch spirituálních smyslech, jako je jasnozřivost, jasnoslyšení, jasnocítění, jasnovědění. A pak jsou tam ještě takové, řekla bych roztomilé, protože ony se špatně používají pro získávání informací, takových ucelených, ale můžou sloužit velice dobře jako doplňkové. A to je jasnochuť a jasnočich.
A to je takové to, když zacítíte parfém vašeho blízkého člověka, který už třeba nežije, a podobně. Ono i tohle samo o sobě je dobrá informace. Třeba na něho myslíme, a tohle je důkaz toho, že je kolem nás. Ale skrze tyto smysly, každý nějaké máme, a každý je umíme rozvíjet, chceme-li, tak dostáváme ty intuitivní informace právě z té nehmotné reality.
Ať už od našeho vyššího já, tedy toho vyššího potenciálu, na který se rádi ladíme, abychom právě našli hlubší naplnění, abychom objevili, kdo jsme my. Nebo se ladíme na naše rádce, na naše přátelé z nehmotného světa. A tato témata přináší i mnoho strachu. Neměla jsem to jinak, ze začátku. Ale když člověk potom dojde k poznání, že my všichni jsme duše, ale někdo má fyzické tělo zrovna, a někdo nemá, tak potom se v tom velmi uklidní.
A samozřejmě záleží, s kým se chcete na té druhé straně bavit. Ani ve fyzické rovině se nebavíte úplně s každým. Tak je zcela v pořádku, si své přátelé vybírat i na té nefyzické nehmotné rovině. A jsou to právě ty zdroje informací, které vám pomohou proplout životem tak nějak lehčeji, bez těch zvratů.
Protože máme lidskou zkušenost. Jsme prostě lidé. Máme hodně myšlenek, máme hodně emocí, a hodně se to víří. A když se nám povede skrze ty naše spirituální smysly pravidelně napojovat do našeho potenciálu, nebo k našim duchovním průvodcům, tak my se v tom trošku, v té lidské zkušenosti, uklidníme.
Že tady existuje nějaký nadhled, a není to jenom to drama, co se může odehrávat v lidských životech. Ale obě ty roviny jsou vlastně pravdivé. I když se tady odehrává nějaké drama, nějaké emoce, nějaké procesy, tak v tom nadhledu je to prostě jedno.
Moc na tom nezáleží, na těchto drobných výkyvech. A zároveň se můžete nacítit na to, na čem opravdu záleží. Co je pro vás ten daný moment důležité. Já v podstatě každému doporučuji, aby si pro sebe ty spirituální smysly prozkoumal. Protože nemusíte mít všechny.
Můžete mít v uvozovkách jenom jeden, ale za to perfektní. Když ho umíte pak používat, tak skrze něj se budete nalaďovat. A budete vědět, jakým stylem ty informace, vy pro sebe, můžete očekávat, a jakým stylem vám vlastně nejvíce chodí.
Je to praxe, a to už je ta komunikace s nehmotným světem. Kdy vy, se můžete čím dál více a více spolehnout na ty intuitivní informace. Celou tady tu cestu, jako co je přesně jasnovědění, co je přesně jasnoslyšení, jak se to projevuje, jak to poznám, jestli to mám. Provázím tímto v kurzu Spirituální smysly. Tento kurz je zdarma. Je na tři dny, a každý rok tím provázím.
Ještě se můžeš přidat, své místo si rezervuj tady: Spirituální smysly – poznej jaké máš dary
Je velmi objevné to pro sebe zjistit. Prostě někdy, zejména, když se s tím narodíme, tak nám připadá úplně normální, a úplně běžné, že něco takového máme. A nepřipadá nám to jako něco extra, byť to může být znakem spirituálního smyslu. Já jsem si také vždycky myslela, že to tak mají všichni, že všichni vidí to co já, že všichni vnímají to co já. A že všichni to vnímají tím způsobem, kterým to vnímám já.
A samozřejmě potom v dospělosti, a na základě zkušeností mi došlo, že to tak není. A zároveň bych chtěla říct, že dnešní doba už opravdu to není o tom, že jenom ti vyvolení se dokážou napojit na nehmotnou realitu, zkontaktovat se s Bohem, se svojí duší, napojit se na cokoliv. Vůbec to tak není.
Je to v moci každého z nás, a já bych si přála, aby tuhle jemnou komunikaci každý z nás dokázal zapojit každý den do svého žití. Protože to je ta spiritualita, to je ta duchovnost, to vnímání své duše a na tom záleží. To je to, co nám přináší to dlouhodobé a trvalé naplnění, a štěstí, a pocit klidu, a smíření a všechny tyto duchovní kvality.
Jestli tě to zajímá, mrkni se tedy na tento kurz zdarma Spirituální smysly (Spirituální smysly – poznej jaké máš dary), a přidej se do něho. Zmapuj si pro sebe, a uvidíš, co tam najdeš třeba zajímavého, nebo třeba objevného. A nebo se ti tam spojí další souvislosti ze tvého života, proč jsi něco měl/a, jak jsi měl/a, a podobně.
Já se tam na tebe budu moc těšit.