Já bych se dnes chtěla zaměřit na šestý smysl. Co to vlastně ten šestý smysl je? A já teda pevně věřím tomu, že šestý smysl je naše intuice. A ta často chodí skrze vědění.
A víte, že ve spirituálních smyslech je jasnovědění, takže dá se říct, že je to stejně pořád jeden ze způsobů komunikace s nehmotným světem. Že prostě dostaneme informaci, kterou logicky nemůžeme vědět. A prostě ji dostaneme.
Někdy ten šestý smysl skrze vědění funguje i velmi razantně. A nejenom skrze vědění. Jsou lidé, kteří například uslyšeli jasný příkaz stylu: „Teď tam nechoď, něco by se tam odehrálo!“. A někdy to víte, že to takhle zafungovalo, a že kdybyste jeli doprava místo doleva, tak že byste třeba byli účastníci nehody.
Někdy je to takhle zmapovatelné, ale ve většině případů vlastně nevíte. Nevíte, co by se stalo, kdybyste to neposlechli. A proto je tak náročné intuici poslouchat.
Protože ona prostě není logická. Ona vám to nedodá s tím vysvětlením: „Když tam půjdeš, tak se stane tohle!“. Prostě máte jen pocit, že tam fakt nemáte chodit. A ten pocit není založený na strachu.
Protože samozřejmě nějaký pocit, že někam nemáte jít může být založený na strachu, a na našich blocích, a vlastně nás omezuje v růstu duše. Tady to rozlišování, odkud ten pocit pramení je opravdu mistrovství. A k té intuici je poměrně dlouhá cesta, hlavně je sebezkušenostní.
Sebezkušenostní prostě cesta, kdy vy si musíte vyzkoušet, co vám fungovalo, co pro vás, jaký vjem znamenal, a co naopak nefungovalo. A jedna věc je tu informaci dostat, a druhá je také ji správně interpretovat. Jasně, když to nejde jenom přes to vědění, ale jde to přes opravdu, že uslyšíte hlas v hlavě, neodbočuj, tam nechoď, tak tam v podstatě není prostor pro interpretaci.
Ale když ten šestý smysl funguje skrze to vědění, že najednou něco víte, nebo se vám najednou ta informace nalije do hlavy, tak je to velmi náchylné pro špatnou interpretaci. A to nejenom vědění, v podstatě i jasnozřivost.
Když šestý smysl někomu chodí pomocí jasnozřivosti tak také, protože to, jak si interpretovat to, co jste viděli, nebo vidíte někde ve snech, nebo se vám stává při astralním cestování, je náročná disciplína. A lidé to hlavně ze začátku zpravidla dělají špatně. Vůbec nechápou, věří tomu vlastně jako jedna k jedné, když to tak řeknu, vykládají si to tak, jak to vidí.
Například ve snu zažijete smrt nějakého člověka, a oni si myslí, že tedy opravdu ten člověk zemře, že je v nějakém ohrožením. Přitom smrt člověka ve snu, když vidíte, tak všechno tohle je z vašeho podvědomí, a nemá to s tím člověkem vlastně vůbec nic společného. Má to velmi něco společného s vaším vztahem s ním, tedy s vámi.
Takže třeba smrt ve snu je zpravidla o tom, že opravdu se ten váš vztah nějak promění, že tam dojde možná k nějakým opuštěním starých očekávání, představ a podobně, což bývá dobrá věc. Je tam prostě transformace toho vztahu, nebo ten vztah přestane existovat. Takže je zcela bezpředmětné potom jít za svou kamarádkou a říct jí, já jsem viděla ve snu, jak tě srazil kamion. Nebo jsem viděla, že tě posedne ďábel.
Opravdu i s tímhle lidé dokážou chodit. Nebo za tebou stojí, takže určitě na sobě máš něco. A dokážou takhle vlastně akorát vyvolávat špatnou karmu pro sebe, protože šíří negativitu. Přitom je to zpráva z jejich nevědomí.
Takže ta interpretace zpráv je u toho šestého smyslu naprosto klíčová. A je to sebezkušenostní cesta. A je to těžké, když lidé vůbec jako netuší, jak začít získávat ty zkušenosti pravdivé, ty informace pravdivé.
U toho jasnovědění. To určitě znají maminky dětí. Najednou přijde myšlenka, jé to dítě už dlouho nebylo nemocné. No a druhý den onemocní. Protože ona ve skutečnosti přijde jen ta informace. Vy si načtete z kolektivního vědomí tu informaci, že tady bude nějaká změna v oblasti toho zdraví.
A ono se to filtruje přes vaše ego, přes vaše pozemské nastavení, přes vaši mysl, která vytáhne vaše předchozí zkušenosti. Takže vaše předchozí zkušenost byla, to dítě už nebylo x měsíců nemocné. A takhle vám to vaše mysl přemluví.
Přitom, vy jste jako zachytili intuitivně tu informaci, že tam bude nějaká změna, že v této oblasti se něco děje. A takže ta interpretace vlastně může být naprosto opačná, než byla ta původní informace. Je to prostě umění zacházet s těmi intuitivními informacemi a s šestým smyslem.
Teď mám také dobré příklady ze života, kdy najednou ke mně velmi zase začalo chodit Bali, energie ostrova Bali, ta hojnost a všechno, co tam prostě je. A já říkám aha, protože já mám vypsaný retreat pro klienty. Říkám aha, tak to je zajímavý.
Takže tady se teď něco děje, protože já už vím, že to nemám nějakým způsobem interpretovat. A byl tam právě nějaká žena, která zvažovala přidání, a prostě bylo to jako v myšlenkách. Takže je to nějaká informace pro toho člověka.
Tady a teď se v té oblasti něco děje, a ty na to můžeš nějak zareagovat v tomhle případě. Tak třeba tu nabídku zase vykopnout, ať ta žena má kanál, skrze který se přidat.
Ono se to takhle dá používat pro to podnikání. Že my zachytíme tu potřebu lidí ve svém okolí, že tam je potřeba po nějaké třeba službě, nebo produktu a teď je na nás, jak na to zareagujeme, nebo nezareagujeme. Takže to byl příklad, který se ukázal taky jako pravdivý.
Ale já už jsem se naučila z toho nedělat závěry. Takže to znamená, že nevím, tohle nebo tohle. Stejně teď jsem měla příklad moc hezký, protože mi už velmi dlouho, nebo pro mě velmi dlouho, jsem si jistá, že mí duchovní průvodci by na to měli jiný pohled, ale docela prostě dlouho se chceme přestěhovat.
A nedaří se nám najít prostě vhodný prostor kam. A já už jak vzhledem k tomu, že už hledáme teda nějaký čas, tak já už mám kontakty na plno realiťáků, na plno prostě lidí z oblastí těch nemovitostí. A úplně mi chodila vyloženě teda myšlenka typu, musím zavolat tomuhle člověku, tomuhle realiťákovi musím zavolat.
A já jsem nevěděla proč. A tak já jsem mu zavolala a říkám, já se jenom připomínám, že my tady pořád jsme, a my tady pořád hledáme. A prostě měla jsem pocit, že vám mám zavolat.
A on mi na to říká, no já se teď jdu podívat na něco, co by vás mohlo zajímat, a možná to budu mít v nabídce. A já říkám, no tak skvělý, tak prostě na nás pamatujte. A zatím to nemělo žádný další pokračování, nemám žádný happy end z toho, ale to právě na tom nezáleží.
To naše mysl chce mít ten happy end, ten šťastný konec. Takže ona zachytí právě tu informaci. Zavolej tomuhle realiťákovi. A ta mysl, protože tam je nějaké přání, chci se přestěhovat, chci nějakou změnu, tak ta mysl by hned šla udělat scénář.
To určitě znamená, to je znamení od vesmíru, že tohle mám teď udělat, a tudíž to bude úplně pecka, a určitě to vyjde a podobně. My taháme často šestý smysl, a není to o tom, co máme dělat, nebo nemáme. Je to nějaká informace z kolektivního vědomí. A vy na ten impuls můžete reagovat, a nemusíte.
Teď nemluvím o těch situacích, které jsou jakoby život ohrožující. Tam ty zásahy od šestého smyslu, od našich duchovních průvodců, a od kohokoliv, bývají razantnější. Když to fakt v naší cestě není, abychom teď někde umřeli, tak tam to může být razantnější.
Ale když tady mluvím o těch impulsech, které nám chodí ke tvoření a tak, tak to není o tom, že lidé to tak berou deterministicky, jo, to prostě je to naše, ta naše mysl to chce. Tak to je znamení, tak já jdu dělat prostě teď tohle, anebo jdu dělat teď tohle.
Ale to jsou impulzy, které chodí, šestý smysl jsou impulzy, které chodí z toho kolektivního vědomí i nevědomí. Je to tam vlastně dříve zapsané, než se to projevuje v té hmotě, viz nemoci těch dětí, což zná každá maminka.
A my na to můžeme a nemusíme reagovat, ale ve smyslu, že když zaznamenáte, že OK, když třeba podnikáte, OK, tady je prostě nějaký člověk, který by ocenil tady tu službu.
Dobrý, tak já to jako zaznamenám, ale teď je to pořád o nás. Mám teď kapacitu, chuť to dělat, anebo ten impuls přenechám někomu jinému. Všechno tohle jsou zcela validní rozhodnutí. A interpretace šestého smyslu je opravdu cesta.
Je vlastně velmi nebezpečné interpretovat ty informace úplně přesně tak, jak my si myslíme, že je dostáváme. A je umění zůstat v té otevřenosti a říct si OK, já tady vnímám, že teď přišla informace. Jestli je tam nějaký akční krok, a mám chuť, tak ho třeba udělám, ale nechám to otevřené.
Nedělám z toho žádné závěry, prostě nechám to být a uvidím, jestli tam se nějaký další krok ještě zjeví. Takže my nejsme napojení jenom v uvozovkách na naše vyšší já. Samozřejmě na Boha a na vesmír, když to pojmenujete, ale i na celý kolektiv, na celý lidský kolektiv. A to znamená velmi mnoho impulsů v podstatě.
Tak já bych od vás i ráda slyšela, jak vy to máte. Jak jste schopní ty impulsy následovat, nebo jestli už jste přišli na to, že nemusíte všechny následovat. Jak to s tou interpretací máte, jestli pro sebe dokážete vždycky tu zprávu už rozlišit, nebo jste si na to museli taky přicházet zkušenostmi.
A já vám přeji celý krásný další týden…