Ideální vztah

Ideální vztah může pro každého znamenat něco jiného. Jaké hodnoty jsou pro vás důležité? Nejproduktivnější vztahy bývají právě ty, do kterých každý z partnerů vnáší něco jiného.

Přehráním videa souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů YouTube.

Zjistit vícePovolit videoVždy povolit Youtube videa

Přepis videa:

Ahoj, já vás vítám u dnešního videa na téma ideální vztah. Já bych chtěla slyšet i od vás, co to pro vás znamená. Abyste se zamysleli nad tím, co je pro vás ta představa ideálního vztahu.

A jestli tu představu máte opravdu na základě toho, jak to cítíte, nebo je to představa získaná od někoho jiného, od společnosti, z kolektivního vědomí a podobně. Je to zajímavé téma z toho důvodu, že ty představy se opravdu liší, o tom, co je ideální vztah.

Ideální vztah a hádky

Já jsem několikrát zažila, když jsme se s někým bavili osobně, a ptala jsem se třeba: „A doma všechno dobrý?“ nebo prostě padla otázka na ten vztah, tak odpověď byla: „Jo, jasně, my se vůbec nehádáme, všechno dobrý.“

Nehádat se ve vztahu může znamenat, že se nacházíte v neuvěřitelně toxickém vztahu. Hádat se ve vztahu může znamenat úplně to stejné.

Průběh a podoba hádky

Ono samozřejmě záleží, jak ty hádky probíhají. A jestli jste schopní na základě hádek ten vztah posouvat. Ale jestliže máte ve vztahu jedince, kteří na sobě pracují nebo alespoň jeden z nich je k tomu dedikovaný, tak tam to bez hádek prostě nejde.

Možná nebudeme používat slovo hádka, protože ono to vyvolává v lidech pocit nějaké agresivity. To tam samozřejmě vůbec být nemusí. Ale musí tam nutně docházet ke komunikacím, výměnám názorů a podobně.

Ideální vztah a spirituální probuzení

Častým příkladem mé klientky bylo právě to, že žena si prošla… (byly to častěji ženy než muži, tak proto se omlouvám za tuto generalizaci, ale tak to bylo. Kdo za mnou chodil řešit vztah, tak to bývaly většinou výhradně ženy.)

Ta situace byla taková, že žena si prošla spirituálním probuzením a teď měla pocit, že i ten vztah musí reflektovat ty její nové hodnoty. Ono je to v té počáteční fázi těžké, protože člověk to sám v sobě nemá ukotvené. Tak to těžko i komunikuje tomu partnerovi.

A je tam hlavně v začátku ta snaha vzít toho partnera, zatřást s ním a říct mu: „Ježišmarjá, tak se probuď, ty to nevidíš.” Jakože donutit toho partnera k nějakému poznání, co ta žena už absolvovala. Což je samozřejmě špatně (smích).

Z toho byla jen frustrace. Asi na obou stranách, že jo. Si to umíme představit, i když jsem v kontaktu s tou druhou stranou nikdy nebyla.

Ideální vztah a otevřená komunikace

Ale pamatuju si jeden případ klientky, kdy vlastně ona se tam snažila. Snažili se začít s tou otevřenou komunikací.

Snažila se začít ve vztahu komunikovat to, co cítí a to, co potřebuje. Ona vlastně přišla nešťastná z toho… „Prostě se spolu bavíme o domácích pracích a on mi říká, že on to jako nechce dělat, že to bere jako ztrátu času a já mu vysvětluju, že to musí cítit tak, že dělá něco pro tu domácnost a opečovává…“  (já nevím co, můžete si tam dosadit, co chcete)

Asi tušíte, že to také není ideální přístup. Z její strany tam byl ten motiv, že tomu chlapovi chce pomoci něco vyřešit. Něco, aby on se cítil lépe.

Ale on se samozřejmě ve výsledku cítil hůře, protože ona mu tím říkala: „Tvoje pocity nejsou důležité, já ti řeknu, jak bys to měl cítit. A to, co cítíš ty teď, je špatně.“

Takže ta otevřená komunikace ve vztahu to je pro mě součástí ideálního vztahu.

Ale je těžké k ní dojít. Ta otevřená komunikace musí být opravdu z obou stran. A bez motivů toho druhého člověka měnit nebo nalákat tak, aby to cítil stejně jak vy, protože to se nejspíš nestane.

Ideální vztah a doplňující se energie

Protože právě v ideálním vztahu tady máme právě ty doplňující se energie maskulinity a feminity. Můžete si všimnout, že takové ty vztahy, které bývají nejproduktivnější, hodně stabilní, tak jsou právě ty vztahy, kde každý z těch partnerů přináší něco jiného.

Vztahy, kde chybí protiklady

Vztahy, kde jsou ti dva jakoby stejní (ne jakoby, někdy jsou opravdu stejní) tak oni ne že nemůžou fungovat, ale…. Samozřejmě pro ty partnery můžou fungovat, ale často…

Jestliže se v takovém vztahu nacházíte, tak vás nechci vystrašit. Jestliže máte po svém boku někoho, kdo je jako vy, se kterým si sedíte a máte všechno stejně. Tak fajn, není tam ta doplňující hodnota, ona jde kompenzovat něčím jiným. 

A teď navíc frčí polyamorní vztahy, že jo. Tak nemusíte být jenom dva a v tom případě se to skládá zas trošku jinak. Že to vlastně není jen na těch dvou partnerech, kteří přinášejí ty hodnoty do toho vztahu, může jich být více. 

Očekávání dětí

Takže vás nechci vyděsit, ale zažila jsem vztahy, kde jsou partneři takhle stejní a nikoliv doplňující, tak tam třeba měli problém i s početím.

Vlastně že to miminko často chce zažít celé to spektrum zkušeností.

Když máte vztahy, kde jsou si ti dva velice podobní, tak tam nabízíte pro to dítě úzkou zkušenost.

To neznamená, že to prostě nejde. To zase záleží na té duši, co zrovna chce. Ale úplně nejklasičtější případ, co jsem také často potkávala, je to, jak vám někdo vypráví, jak byl s partnerem 10, 15 let. Bylo to skvělé, prostě rozuměli si ve všem. Ale prostě to dítě nepřicházelo a třeba se tedy rozešli. 

Trošku to přeženu. Ale pak šli na první diskotéku, s někým se tam v opojení vyspali a bylo z toho najednou dítě. A teď si říkáš: „Ježišmarjá, jak ten vesmír funguje, že jo… Protože jsem měla někoho ideálního pro mě partnera a prostě se tam to dítě nedařilo. A jdu a s prvním nějakým Jardou na jakémkoliv večírku… Tak najednou tam to dítě přišlo.“

A to je o tom – co je ideální partner pro vás, nemusí být ideální uskupení pro novou duši, která chce přijít do tohoto světa.

Ideální vztah jako pomocník na cestě sebepoznání

Navíc, pro mě to ideální partnerství znamená i to, že to trošku toho člověka „trigruje“. Jo? Spouští v něm ty různé věci. A to právě nutně nemusíte mít v partnerství, kde jste oba dva stejní, že jo.

Protože jste stejní, tak tam řešíte málo těch konfliktů. Takže když mě někdo řekne, že se s partnerem strašně hádá, tak řeknu: „To je super, ale posouvají vás ty hádky?“ To je to důležité.

To nevadí, když se hádáte. Na všem, na čem záleží, jestli něco vždycky vyřešíte a jdete dál. Anebo jestli se hádáte o nesmyslech a cyklíte se v tom.

A různě, že jo. Ale většinou tam se bavíme tedy o lidech, kteří neumí naslouchat jeden druhému. A tu komunikaci si musí těžce vytrénovat.

Ideální vztah a moje zkušenost

Takže co je pro mě ideální vztah? Pro mě jako ideálně ti lidé opravdu do toho vztahu každý přináší něco jiného. Ideálně se posouvají.

Ideálně musí umět otevřeně komunikovat. A otevřeně si naslouchat.

To je takové ideální prostředí hlavně pro vás, abyste i v tom vztahu mohli růst. Protože co se vám jako stane… Vy potřebujete takovýto typ vztahu, jestliže chcete ten vztah dlouhodobě udržovat a jste na spirituální cestě. To znamená, že vy sami se měníte.

A samozřejmě i ten partner má právo na to, že když vy se měníte, on na to nebyl zvyklý, tak se s tím musí nějak vyrovnat.

A teď opravdu jde tam o takové handrkování v podstatě. Nejdivočejší ale bývají ty začátky že jo. To první spirituální probuzení a teď jak jako to vyjednat, vysvětlit partnerovi, co se děje.

A jak to třeba máte. To je to nejtěžší na tom začátku. Potom, když už jdete po té cestě a teď se nějak posouváte, tak jasně, odkrývají se tam témata a cokoliv si vyřešíte sami v sobě, tak se to bude reflektovat na vašich intimních vztazích.

Ať už jde o partnera, o děti, nebo jiné partnery právě. Jo? Prostě nejbližší rodina.

Na vztazích se reflektuje váš stav vědomí

Prostě rodina. Kdo je vám nejbližší. To nemusí být pokrevní že jo. Ale ty nejbližší intimní vztahy tím, že vy procházíte proměnou vnitřní, tak to mění i tyto vztahy.

To je normální a v pořádku. Takže když mi někdo řekne, že se nehádá, tak je otázka, co je za tím. Jestli se nehádáte kvůli tomu, že už máte všechno vyřešené.

To si troufám říci, že je minimum případů. Nebo hold spíše žijete v toxickém vztahu, kde si raději říkáte: „To nemá cenu mu říkat, on by to stejně nepochopil.” nebo: „Já si to radši udělám sama, to vůbec nebudu řešit.“

V podstatě si sám v sobě, nebo sama v sobě říkáte: „Na mých pocitech nezáleží.” Hodněkrát ti lidé si právě nepřipustí ty pocity ani sami sobě, natož aby je ventilovali ve vztahu.

Pro mě vztah, kde se lidé hádají jen občas, nebo jako málo, tak je to takové „A proč? Proč nevyužíváte té příležitosti toho vztahu, abyste rostli.

Ideální vztah a náš vzor z dětství

Samozřejmě tam vstupuje do hry to, že málokdo z nás měl nějaký fungující partnerský vztah jako vzor, když jsme vyrůstali. A my se to teď těžce učíme.

Nějaká otevřená komunikace a podobně – vůbec. Většinou v generaci našich rodičů nic. A když už se tam někdo pohádal… jako tam nebyl problém že by se ti lidé nehádali. Ale když už se tam hádali nebo někdy se hádali až moc, tak to vůbec nebylo konstruktivním a produktivním směrem.

To bylo hrozný že jo.

Umění se hádat

Takže umění se pohádat tak, aby to ten vztah posunulo, tak to je krásný. Viděla jsem krásnou infografiku, kde to bylo jakože nezdravá hádka je ten jeden partner versus ten druhý partner.

Ale zdravá hádka je ti dva partneři spolu versus ten problém.

Opravdu když se i manžel podíval (jsem mu to posílala ten obrázek), a on: „No já to jako vím, ale když to vidím takto nakreslené, tak je to vlastně strašná pravda a je to úplná bomba.“

A možná je to něco, co si lidé v rámci těch vztahů musí připomínat.

Ale hlavně to řešte, nenechávejte to vyšumět. Protože ty problémy nevyšumí. Jo? Tam se ta frustrace jenom hromadí a potom i neuspokojení z toho vztahu.

Ideální vztah – co je to pro vás?

Tak co je pro vás tedy ideální vztah? Co to znamená pro vás? Řekla jsem vám, co to znamená pro mě.

Protože jestliže jsem člověk, který má… Prostě je to moje jedna z priorit – můj vlastní spirituální rozvoj v tomhle životě. A vidím každý můj sebemenší krok, jak se reflektuje v tom vztahu.

Můžou tam být turbulentní časy, ale vždycky to ten vztah vytáhne nahoru. Když to ustojíme samozřejmě a zatím jsme to ustáli.

Člověk v sobě, sám v sobě a ve finále i v tom vztahu najde další úrovně lásky, o kterých předtím nevěděl, že tam byly.

Proto je to pro mě ideální vztah, protože už je to nějaký standard, který mám i já sama na sebe. Mám to i na svého partnera. Ze kterého už bych nechtěla jít dolů. Už si neumím představit být ve vztahu, kde před sebou neříkáme věci, aby nebyl problém, tak raději nemluvíme, vyhýbáme se sami sobě, když cítíme, že ten jeden nemá náladu, prostě to jsou všechno ukázky nezdravého prostředí.

No ale mě zajímá, co je pro vás ideální vztah. Tak mi to napište, můžeme se o tom pobavit.

A ještě je tam hodně pro mě důležitý ten doplňující faktor. Že každý z těch partnerů přináší do toho vztahu něco… no něco svého. Něco svého, co by tam jinak chybělo.

Takže ta zkušenost toho partnerství je velice komplexní. No a je to důležité i pro vás?

Dejte mi o tom vědět a příště u dalšího videa.