Karma je zákon příčiny a následku. Dá se také říci, že jde pouze o pojmenování známého pořekadla – co zasejeme, také sklidíme. To už každý v dnešní době ví. Se znalostí správné interpretace je to ale o poznání horší. Máme tendence si i vesmírné zákony ohýbat tak, aby zapadaly do naší reality. Jak tedy karma funguje doopravdy, a jak tento zákon použít v náš prospěch?
Pro záměry tohoto článku bych chtěla nejdříve zmínit, co karma není.
Karma není osobní mstitel. Karma není trest.
Karmu si tvoříme sami. Karma neoddělitelně pracuje ruku v ruce s dalším vesmírným zákonem – zákonem přitažlivosti. To znamená, že všechny události a zkušenosti si do svého života přitahujeme jen my sami. Karmu, ať už pozitivní či negativní, si tedy za svůj život také tvoříme sami. Sečtělí kolegové ze spirituálního světa teď možná budou namítat – a co karmický dluh?
Všechny naše negativní činy a nedokončené zkoušky v předchozích inkarnacích se hromadí a označují se jako karmický dluh. Nicméně karma není nějaká bytost, která nás za náš dluh trestá. My sami jsme si tohoto dluhu moc dobře vědomi.
Cílem naší duše je sesbírat tak kompletní zkušenosti, jak jen je to možné.
Uvedu příklad – v minulém životě jste byli vrah, co zabil nevinného. V některém z dalších životů si vyberete pozici oběti, abyste dokázali tento skutek pochopit ze všech perspektiv. Připadá vám to kruté? Vaší duši ne, ta sbírá zkušenosti ze všech vašich inkarnací, aby získala co nejkomplexnější zkušenost. A i karmický dluh slouží pro plánování těchto zkušeností.
Splácení karmického dluhu touto formou je ale daleko vzácnější, než by se mohlo zdát. Lidé mají tendenci svoji negativní zkušenost svádět na karmu z minulých životů. To proto, že se cítí jako oběti, které někdo za něco trestá. Karmický dluh se častěji používá jako výmluva a odvrácení pozornosti od toho, že jsme si negativní situaci vytvořili sami.
Karma netrestá. Karma je jen výsledek toho, jakým způsobem využíváte zákon přitažlivosti. Všechny negativní zkušenosti si ve svém životě člověk vytváří jen on sám. Když je pak dostatečně vědomý a otevřený, dokáže tenhle systém odhalit a poučit se z něj.
Stalo se rozšířeným zvykem považovat karmu za svého osobního mstitele. A tak, když je člověk nespokojený s tím, jak se k němu druhý zachoval, prohlásí něco ve smyslu „Však ona se o něj karma postará“.
Co je na tom špatného, když jeden člověk ublížil druhému? Zkuste se na situaci podívat z následujících perspektiv.
Přát někomu něco zlého určitě není cesta, jak mít dobrou karmu.
Důležité je pochopit, že když se bavíme o vesmírných zákonech, primární jsou energie, emoce a myšlenky. Tzn. že když vás přítelkyně donutí chodit každý týden pomáhat do útulku, ale vy to ze srdce nesnášíte, plusové body si nenaženete. Jakékoliv akce, kterou jsou prováděny pouze za účelem získání dobré karmy, budou k ničemu. Protože vychází ze sobecké potřeby, a tudíž se budou přičítat ke karmickému dluhu.
Dobročinné akce musí vycházet z vaší podstaty a z vašeho chtění. Jestliže necítíte upřímnou potřebu někomu nezištně pomáhat, nejdříve pracujte na své energii, na otevírání svých traumat a až se vyléčíte vy, můžete pomoci ostatním. Prací sama na sobě odstraníte i onen karmický dluh.
Pro karmu jsou ale rozhodující každodenní činnosti. Vše co děláte automaticky, aniž byste nad tím museli přemýšlet. A tak jednou, až se dostanete s další osobou do nepříjemné situace, jí místo špatné karmy budete schopni popřát vše nejlepší do života. A budete to myslet upřímně.