Cesta k intuici

Cesta k vlastní intuici je velmi dlouhá a náročná. Vysvětlím vám, proč tomu tak je a proč to vlastně není jednoduché. O spiritualitě a duchovní cestě se často říká, že je krásně jednoduchá i složitá zároveň.

Přehráním videa souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů YouTube.

Zjistit vícePovolit videoVždy povolit Youtube videa

Přepis videa:

Co všechno obnáší nalezení a udržení intuice a jak se s tímto náročným procesem vypořádat. Podělím se s tebou o své poznatky o tom, jak nám naše vyšší já pomáhá, jak čelit traumatům a blokům, a proč je důležité prožít spiritualitu prakticky, nejen teoreticky.

Zapomenuté poslání a cesta zpět

Mnoho lekcí v životě se zdá jednoduchých, když už je zvládneme, ale když se v nich nacházíme, nebo se k nim teprve blížíme, mohou být velmi náročné. Troufám si říct, že jsem poznala mnoho typů lidí, ale duchovní cesta je v podstatě vždy stejná.

Když se narodíme, máme vnitřní vědomí o tom, co zde chceme a potřebujeme udělat, co naše duše přišla vykonat. Postupně však tento záměr zapomínáme pod tíhou očekávání, která na nás klade společnost a rodina, a tato očekávání často přijímáme za svá vlastní.

V dospělosti se pak rozhodujeme, zda se těmito očekáváními budeme řídit, nebo je odmítneme a zahájíme své duchovní probuzení. Je na každém z nás, jak se k tomu postavíme a zda si najdeme cestu zpět k naší intuici, která pochází z našeho vyššího já. Na vyšší já můžeme pohlížet jako na aspekt sebe samých, který přesahuje tuto fyzickou realitu, všechny inkarnace, a nemá nic společného s hmotným světem.

Co to znamená prakticky? Naše vyšší já nezohledňuje naše zkušenosti, netrápí ho, že nás někdo desetkrát zklamal, ani že máme nějaké bloky nebo traumata. Vyšší já vidí celý obraz, který není ukotvený v časové ose a pro nás z našeho pohledu těžko pochopitelný.

Jak se osvobodit od minulosti a najít vnitřní hlas

Intuice představuje způsob, jakým naše vyšší já komunikuje s naším vnitřním já. Když je toto spojení silné, dokážeme se snadno přenést přes drobné překážky, protože máme před očima větší obraz, který nás přesahuje a který toužíme naplnit.

Abychom však mohli toto spojení navázat a trvale udržovat, musíme mu nedělat překážky. Mnozí z nás nesou nánosy, které sahají od hlubokých traumat z dětství až po další bloky, které nám brání v plném napojení na naši intuici.

Dnešní chápání traumatu se už dávno neomezuje pouze na násilné události, ale zahrnuje také vnitřní reakce, jež si nosíme ve svém nitru. Dokud se s těmito traumaty nevyrovnáme, nedokážeme být trvale napojeni na svou intuici. I když můžeme mít občasné momenty, kdy intuice funguje, udržet ji v každodenním životě je pro nás výzvou.

Pamatuji si na toto období i u sebe. Když člověk prochází seberozvojovou cestou a mění své nastavení, odhaluje své bloky a traumata a léčí se, intuice se postupně posiluje a člověk se jí učí více věřit. Problém je, že v dnešní informační době, kdy si můžeme najít informace o čemkoliv, mnoho lidí věří, že jsou spirituálně pokročilí jen proto, že se dlouho zajímají o spiritualitu. Ale spiritualita není jen o sbírání informací.

Jak dosáhnout skutečné změny

Nedávno měla moje individuální klientka zásadní „aha moment“, když se jí podařilo prožít a zpracovat náročná témata, která ji dlouho trápila. Říkala, že je sice hezké číst o tom, jak by to mělo vypadat, ale dokud člověk neprožije a nepropustí to ze svého těla, je to k ničemu.

Měla pravdu – spiritualita není pouze mentální disciplína nebo filozofie. To, že se někdo o spiritualitu zajímá celý život, ale nemá žádnou praxi, neznamená, že je pokročilý. Bez praktických kroků pro duši zůstává začátečníkem, ať už se o ni zajímá padesát let nebo dokonce několik životů.

Cesta spirituality spočívá v osobní transformaci; pokud vidíte, že se měníte, mění se vaše nastavení a pohled na svět, pak jste na cestě ke své intuici. Toto spojení se stane stabilnějším a nebude to pouze o náhodných vnuknutích, u kterých si nejste jisti, odkud přišla.

V období, kdy člověk nemá všechny odpovědi v sobě, ho to může frustrovat. Často se mluví o tom, že všechny odpovědi máte v sobě a že Bůh je ve vás. To je sice pravda, ale dokud to člověk neprožije, tyto poučky mu nepomohou. I já jsem se v té fázi hodně obracela na vnější zdroje. Ale je důležité, abyste se ve spiritualitě ujistili, že se ptáte správných lidí.

Stejně jako byste neoslovili náhodného člověka na ulici a nežádali ho o podnikatelskou radu, neměli byste si brát duchovní radu od kohokoliv. V tomto jsem se vždy spoléhala na své duchovní průvodce. Neříkají mi, co mám dělat, ale vedou mě k sobě samé. To je jejich hlavní práce, a proto je důležité mít někoho po svém boku v té fázi, kdy nemáte spojení s intuicí.

Je zcela v pořádku nevědět všechny odpovědi a nechat si poradit od kouče, terapeuta nebo mentora. Zároveň, když už máte odpovědi v sobě, to neznamená, že si vystačíte úplně sami. Naopak, intuice vás může vést k těm správným lidem, mentorům a učitelům, kteří vám pomohou v dalším kroku na vaší duchovní cestě.

Závěr:

Intuici stále využívám a nechávám se jí vést. Už se nerozhoduji pouze rozumově, protože hlava může mít mnoho výmluv. Různé fáze intuice se projevují různě, ať už více spoléháte na vnější zdroje nebo se více obracíte do sebe. Přeji vám na této cestě hodně štěstí, protože je to jediná cesta, do které se vyplatí investovat a která vás bude provázet celý život.