Duchové – kdo jsou a odkud pochází

Když se řekne spiritualismus, první věc, co si člověk vybaví, je pojem ‚Duch’ v negativním kontextu. Ve spirituálním světě ale rozeznáváme mnoho druhů duší, přičemž duchové jsou jen jedním z nich. V dnešním článku se zaměřím na ně a vysvětlím, proč bychom se jich neměli bát a proč si zaslouží i velkou dávku soucitu.

Kdo jsou duchové

Duch je typ duše, která po své smrti ve fyzickém světě neodešla do světla. Což znamená, že nepokračovala v přirozeném koloběhu reinkarnace, ale z nějakého důvodu zůstala v astrálním světě, který koexistuje zároveň s naším.

Důvody, proč lidská duše neodejde do světla

1. Velký žal, bolest nebo jiné trápení

Tato situace nastává v případě tragické smrti. Duše pak může pokračovat ve svém utrpení i po smrti. Jedná se o situaci, kdy duše není schopná opustit nějakou situaci, která se udála v minulosti.

2. Starost o své blízké

Někdy duše nechtějí odejít z toho důvodu, protože mají starost o své blízké. Bojí se, jak se jejich blízcí vyrovnají s jejich smrtí, a tak jim zůstávají nablízku. Odcházejí až, když jsou si jisti, že jejich rodina bude v pořádku. Často jsem toho byla svědkem u životních parterů – když jeden z partnerů zemře, má velkou starost o toho druhého. Zůstává tu tedy za účelem, aby ho chránil.

3. Závislost

Lidé, kteří byli za života závislý na nějakém prožitku, tu často zůstávají z důvodu, že nechtějí opustit tuto závislost. Závislost může mít prakticky jakoukoliv podobu – alkohol, drogy, sex, jídlo,… Duchové tohoto typu si nejčastěji najdou žijícího člověka, co trpí stejnou závislostí, aby skrze něho mohli do určité míry pořád prožívat to, na co byli zvyklí.

4. Ateismus

Tento důvod se vyskytuje hlavně u skeptiků. U lidí, kteří na nic nevěří, nevěří na posmrtný život a jsou skeptičtí vůči spiritualismu. Představte si, že takový ateista umře, a teď zjistí, že ‘něco’ po smrti existuje. Nečekal to a vzhledem k jeho skeptickému přístupu, zde většinou ani není nikdo, kdo by mu pomohl z druhé strany. Takové duše si nejdříve musí zvyknout na novou realitu, než jsou schopni pokračovat dál.

5. Nedořešená záležitost

Ve filmovém průmyslu toto vídáme jako hlavní důvod, proč duch zůstává v astrálním světě. Nicméně z mé zkušenosti to tak časté zase není. Může se stát, že duše potřebuje něco dořešit, někomu předat vzkaz apod. A připadá jim důležité to udělat, než odejdou.

6. Strach z neznámého

Samozřejmě většina lidí netuší, co se přesně stane, když zemřou. A neví, jak ‘to funguje’. Mají strach, že už se s blízkými nikdy neuvidí. Mají strach, že je někdo bude trestat za to, co udělali. Nic z toho není pravda, ale když to člověk neví, potřebuje to s někým probrat a získat ujištění.

7. Nevědomost

Poslední důvod je také populární pro mnohá filmová zpracování. Může se stát, že člověk neví, že zemřel. Časté je to u náhlých smrtí. Duše pak nerozumí situaci a prostředí, ve kterém se nachází.

Existuje trest za naše hříchy?

Je důležité pochopit, že po smrti nás nikdo netrestá. O tom, zda odejdeme do světla, či ne si rozhodujeme jen my sami. Respektive o tom rozhoduje naše mentální rozpoložení v okamžiku smrti. Jestliže člověk za života věřil v to, že ho po smrti čeká očistec a bude trestán za svoje hříchy – v astrálním světě si takovou realitu může velice jednoduše vytvořit. Je pak jen na konkrétní duši, jestli se jí podaří tu svojí realitu prolomit a pokračovat v cestě.

Pouze my sami se trestáme za své činy. Nikdo nás po smrti nebude soudit. Záleží jen na nás, jak se se svými činy dokážeme vyrovnat.

Duše, které jsou zmatené a nepokračovaly z výše zmíněných důvodů dál, tedy zůstávají v astrální rovině s omezeným množstvím energie a dále o nich mluvíme jako o duchách. Když se tedy setkáte na mém webu s tímto výrazem, vždy mluvím o duchách pouze v tomto významu.

Jak duchům pomoci

No ale co se stává potom? To duše bloudí navěky v astrálním světě? Může se to stát v některých případech, v dalších případech si duše pomůžou sami a po čase svou realitu změní. Ve většině případů, ale potřebují někoho, kdo jim pomůže prolomit jejich vnímání reality. Ten někdo bývá tradičně médium. Častokrát je to jen o tom si s nimi promluvit – o tom, co je trápí, proč si myslí, že je to pořád důležité, apod.

Duše se mnou sdíleli okamžik smrti několikrát. Ve většině případů, kdy je člověk vyrovnaný nebo dokonce smířený se smrtí (v případě starších lidí a přirozené smrti), je smrt naopak velice krásná a uklidňující zkušenost.

Duchové jsou pouze duše lidí, které zrovna nejsou ve svém nejlepším mentálním rozpoložení. Soucit je to, co je na místě při jednání s duchy. To nejlepší, co můžete udělat, je pomoci jim odejít do světla. Každý to může udělat, každý má tu schopnost. Jestli se potýkáte s duchem třeba u vás doma, určitě to stojí za zkoušku.