Svoboda duše

Svoboda duše je přání nejednoho spirituálního studenta. Cesta k osvícení je cestou k osvobození duše. To probíhá na mnoha úrovních a v průběhu spousty let. O čem je svoboda duše teď pro vás?

Přehráním videa souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů YouTube.

Zjistit vícePovolit videoVždy povolit Youtube videa

Přepis videa:

Zdravím vás u dnešního videa na téma svoboda duše. Říkala jsem, že je to pro mě téma trochu sváteční. Je to kvůli tomu, že je to téma, ke kterému si dojdete, když jste v tom tichu. A jste uvnitř sami sebe.

Co to pro vás znamená? Co pro vás znamená svoboda duše? 

Protože když se tady bavíme o spirituální cestě, tak se bavíme o cestě osvobození duše. 

A vlastně dostání se do té absolutní svobody, absolutního sebepoznání.

Svoboda duše a očekávání

Znamená to na několika úrovních několik věcí. Předně to, že se nejdříve osvobodíte… No… Teď co je první, že?

Nejdříve se musíte osvobodit od očekávání okolí. Nejdříve je to cesta, že se vydáte sami k sobě, ke svému autentickému já. Zjistíte, co ale vy chcete, ne co chtějí ostatní. Ne to, jak je nastavená společnost. To co nám společnost říká – jak vypadá úspěšný člověk v dnešní době. Co to znamená pro vás.

Svoboda duše a naše představy

Pak ta svoboda duše hodně spočívá v tom, že se osvobodíte od svých vlastních představ a předsudků.

Příčinou veškerých iluzí a utrpení jsou naše představy.

A to je těžké, že. Žít úplně bez představ. To když už si člověk myslí, že žije bez představ, tak tam odkrývá další a další úrovně toho, jak ty jeho představy o fungování a chápání světa fungují.

Ale do té doby, dokud máme nějaké představy, do kterých se snažíme napasovat sebe – nejenom sebe, ale i ostatní, tak naše duše nemůže být svobodná.

Často si lidé představují svobodu duše jen z toho externího hlediska. Že se tedy oprostíte od toho, co chtějí ostatní. A že si žijete svobodně dle nějaké své normy. Ale to nestačí, to vám nestačí. Je to dobré, musíte to takto mít nastavené. Ale nestačí to. Musíte jít sami do sebe a přehodnotit své představy a nastavení.

Jak měnit své představy

Když se chytnete jednoduše u nějaké myšlenky, kde budete něco hodnotit nebo soudit, tak se prostě ptejte sami sebe, proč to tak máte. Proč si představujete teda, že by to mělo být jinak. Proč vám to vadí.

Je to nesmírně dlouhodobá, těžká práce. Cesta za svobodou duše je v podstatě nonstop práce.

Svoboda duše a začátek spirituální cesty

A hlavně u těch spirituálních hledajících je to ze začátku takový pocit, že „já chci žít svobodně, nechci žít jako…“. Prostě se cítí svázání. Ale teď jde o to, čím to je, proč se tak cítí.

A často je to u nich způsobené externími důvody. Že jsou v práci, která je nebaví. Že většinu dne dělají věci, které je nezajímají.

Ono to v životě není jen o tom dělat, co nás baví, ale někdy děláte něco, co vás až tak nebaví, ale vidíte v tom smysl v tom konání. Takže to stejně děláte svobodně a dobrovolně. Takže o zábavě to úplně není.

Tím chci naznačit, že jsou tam různé úrovně toho, jak si ti lidé představují tu svobodu.

Svoboda duše a externí vlivy

Nejdříve budete odebírat tu externí – to, co vám ostatní říkají, okolí říká nebo jak je to v ostatních nastavené. Zároveň si to musíte hodně povolovat sami v sobě.

Jak jsme třeba mluvili o tom vánočním klidu, tak to sami v sobě si musíte dovolit. Třeba tu zimu prožít jinak.

Si vemte, že někdo prožívá zimu tak, že před Vánocemi chaos, chystáme na Vánoce, prostě šílený. Pak se koukne jeden večer na pohádku, pak velice aktivní rodinná dovolená na lyžích, zase někam se jede. Prostě si nenajdou čas na tu sváteční pohodu a klid.

Dovolit sami sobě dělat věci jinak

Ale jde o to, že oni si to nedovolí. Můžete tvrdit: „No jo, ale děti to chtějí, rodina to chce.” No jo, ale to je zas jen o těch lidech, že si to nedovolí, že si to nevykomunikují.

Vše jde nastavit tak, aby byli spokojení ideálně všichni zúčastnění, že jo. Kolikrát člověk zjistí, že ve skutečnosti to nastavení nevyhovovalo nikomu. Vy si to musíte dovolit sami v sobě.

Jakmile uvolníte ta očekávání sami na sebe, ty představy sami o sobě, tak se vám začne hrozně ulevovat.

A samozřejmě tam skočí to, že máte představy o někom jiném. O další osobě. A to jsou také věci, které se musí přezkoumat a povolit. 

Svoboda duše jako cíl

Svoboda duše je to vnitřní chtění, co člověk chce. Je to i mé obrovské přání. Mé obrovské přání je dosáhnout té ultimátní svobody duše.

Protože vím, že tam člověk prostě ještě není. Díky nějakému mentálnímu balastu, emociální zátěži a díky dalším věcem, které se odkrývají postupně. To neodkryjete najednou.

Je to vnitřní práce. Jako všechno na spirituální cestě. Aspoň u těch lidí, co se reálně posouvají.

Svoboda duše a sebeanalýza

Můžete dělat jakoukoliv spirituální praktiku, ale důležité je, že pak jdete a aplikujete to na svůj život.

Vaše nastavení by mělo dojít přezkoumání. Třeba zjistíte, že vám to vyhovuje. To je také možné, že jo. Nemusíte měnit úplně všechno. Zjistíte, že to máte tak nastavené správně. Je to možné, proč ne.

Vliv dětství na svobodu

Někdo, kdo je silná osobnost, a je schopný si to ustát, tak třeba už od začátku nejel až tak tolik v tom očekávání společnosti. Hraje tam roli výchova. Jak rodiče byli schopní tomu člověku dopřát svobodu v dětství. To je taky důležité.

Protože máte někoho, kdo je vychovávaný stylem rozkazů, příkazů, systémem odměn a trestů. Takový člověk si se svobodou duše neví ani rady. Když se takových lidí zeptáte:

„Co ty chceš? Co ty chceš dělat? Jak se cítíš? Jak ty si to chceš teď nastavit?” Tak oni neví. Jsou tak hrozně zvyklí na ty příkazy, že než najdou tu svou moc, tak jim to dlouho trvá.

A nějací lidé jsou naopak tak pevně nastaveni od začátku, i díky nějakému více podporujícímu přístupu rodičů. Kteří se v té svobodě lépe vyznají. Takže mají takové celoživotní nastavení, že jim je jedno, co si o nich myslí ostatní. Nebo jak by se dle ostatních měli chovat, vypadat a podobně.

Takže ti to mají v životě trochu lehčí s tím, jak si co nastavují. Ale samozřejmě tam pořád ta svoboda duše…

Co svoboda není

Nejste svobodní, dokud někoho hodnotíte. Nejste svobodní, dokud něco analyzujete.

Pociťuju to v zimě hodně, že mě to obtěžuje. Obtěžuje mě to. Fakt chci mít ten klid a ticho. Nechci. Nechci, když kouknu na člověka, aby mně tam automaticky jela nějaká analýza.

To je samozřejmě i pracovní deformace, když nějakou dobu pracujete s klienty, tak tam vidíte nějaké vzorce. A automaticky vám to tam najede a já v tom jet už nechci.

To je pak samozřejmě také svoboda. Protože aspoň tam dáváte prostor pro kohokoliv a cokoliv, aby vás překvapilo. Což je hezké. Já jsem ráda překvapená. Já se ráda nechám překvapit.

Vnější a vnitřní vlivy

Svobodu duše si můžeme rozdělit na vnější, způsobenou vnějšími vlivy.

Nebudeme se bavit o ultimátní vnější nesvobodě, že jste vězněni na místě, na kterém být nechcete. A podobně – to vynecháme. Ale možná se tam vězníte sami na místech, kde nechcete.

A potom jsou to nastavení vnitřní osobní svobody, které mají mnoho, mnoho, mnoho úrovní.

A nejdříve bych, být vámi, směrovala tu pozornost směrem ke mně, než jako začnu řešit, proč řeším ostatní lidi. Ale jako řešila bych sama sebe. Proč mám nějaké očekávání sama od sebe,  představy sama o sobě.

A vzala to z tohoto konce, protože je to jednodušší. Je to jednodušší.

Co je svoboda duše

Můžete mi určitě napsat, co pro vás znamená ta svoboda duše. 

Pro mě je to bytí bez jakéhokoliv omezení. Ať už fyzického, nefyzického, mentálního a emočního. 

Což může znít abstraktně. A pro někoho to může znít hodně daleko. Ale zcela určitě vím, že je to dosažitelné. A že nějaké vrstvy se odstraňují poměrně rychle.

S troškou dávky odvahy. Jo? S tím, jak rychle si dovolíte udělat změnu ve svém chování, myšlení. Tak to jde rychle, když si to dovolíte.

Já vám přeji ještě hodně klidu v tomto období. Užijte si rozjímání, dokud je na to dobrá energie, dobré nastavení. Protože prostě na jaře a po Novém roce se toho může dít spousta jiného. A vy na to potřebujete sílu. Proto jsem sem dala i téma k rozjímání. Mějte se krásně a u dalšího videa brzy na viděnou.