Duše sebevrahů

Duše sebevrahů jsou v mnohém specifickou skupinou duší. Spojuje je hlavně to, že své psychické rozpoložení z fyzického světa si přenesly do nefyzického. Někdo se s touto skutečností vypořádává lépe a někdo hůře.

Přehráním videa souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů YouTube.

Zjistit vícePovolit videoVždy povolit Youtube videa

Přepis videa:

Dnes bych se chtěla věnovat tématu duše sebevrahů. Je to totiž poměrně dost propírané téma a samozřejmě se kolem něj rojí vyhrocené emoce a rojí se kolem něj i mýty. 

Sebevražda není řešení

Jakákoliv smrt je pro okolí toho člověka traumatická. Nicméně když se bavíme o sebevraždách, tak je to snad ten nejtraumatičtější způsob odchodu ze světa, co může člověk způsobit svému okolí. Je velkým omylem si myslet, že všechny duše sebevrahů mají po smrti problém. Není to pravidlem, ale když to vezmete procentuálně, kolik duší bez problémů odejde do světla a z kolika duší se stávají duchové, tak mezi sebevrahy je to procento větší.

Tím, že se člověk zabije, nevyřeší své problémy.

Jestliže byl člověk za svého života psychicky nemocný, tak sebevraždou to nevyřeší. Smrt není vyřešením ničeho. To je právě takový šok pro ty duše, když si myslely, že to bude ten žádaný útěk od jejich problémů, ale v podstatě jsou po té sebevraždě nuceny se tím propracovat. 

Nápomocné duše

Na druhé straně je spousta nápomocných duší, které se zabývají pomoci sebevrahům. Kdybyste si to chtěli nějak představit v podmínkách naši reality, tak si můžete představit, že je na té druhé straně psychická léčebna.

Což pro tyhle duše znamená, že když se prostě zabijí, potřebují nějaký čas na to, než dokážou postoupit do dalších dimenzí. Ale není to tak, že by jen na něco čekali. Musí na sobě aktivně pracovat, přijít na ten důvod, proč to udělali a podobně. Samozřejmě je tady skupina duší, která se tomuto tématu vyhýbá, která odmítá to uzdravení a na to „léčení“ nenastoupí. Takže se to samozřejmě nedá vynutit. Zpravidla trvá ten jejich přechod déle. Není to úplně vteřinová záležitost, potřebují si toho hodně vyřešit. 

Duše sebevrahů a problematická reakce okolí

Co jim v tom vyřešení často brání je právě ta reakce okolí. Je to šok. Je to pochopitelné.

Někdy bývá popření smrti blízkého člověka tak velké, že lidé ty duše k sobě poutají.

To se samozřejmě může stát při jakékoliv smrti, když se s tím druhý člověk nesrovná, dokáže tu duši k sobě připoutat, ale u těch sebevrahů se to stává často. Lidem trvá dlouho, než je takzvaně nechají jít. A je to důležitý krok, co mohou pozůstalí udělat. 

Duše sebevrahů a jejich vzkaz

Bohužel, když jsem měla tu čest bavit se s těmito dušemi, tak moje zkušenost říká, že nikdy nejsou spokojeni s tímto rozhodnutím. Vždy ta zpráva zní, že to litují, že to udělali, že to prostě nezvládli jinak a zcela bez výjimky by to chtěli vrátit zpět. To je prostě fakt. Ale faktem taky je, že čas zpět nevrátíme. Takže jediné, co můžeme těmto duším poskytnout je odpuštění a to nechání, propuštění z naší energie a nechání je odejít. Samozřejmě modlitby za tyto duše vždy fungují, aby jim to pomohlo, ale ta práce zůstává na nich.

Sebevražda není řešení.

Kolikrát si právě sebevraždou ještě zhorší ten mentální stav. Určitě to není tak, že sebevrazi jsou za něco trestáni. Jejich mentální rozpoložení a jejich vlastní činy jsou pro ně dostatečným trestem. Tady nemusí zvenku zasahovat nikdo třetí, aby je ještě nějak dodatečně potrestal, to je naprostý nesmysl. Nikdy si to nenechte namluvit. 

Spuštění spirituálního probuzení anebo psychospirituální krize 

Zažít tuhle zkušenost, mít jí v rodině je nesměrně traumatické. Z druhého pohledu vím, že díky takhle traumatickému a blízkému zážitku se spouští u těch lidí právě spirituální probuzení anebo teď populární termín psychospirituální krize. Což samozřejmě může vést k hezkým věcem, které povedou do vašeho života. Je těžké mluvit ve spojitosti se sebevraždou o hezkých věcech, ale opravdu se na to potom dokážete dívat bez vyhrocených emocí s jakýmsi nadhledem. Potom poznáte, že díky této nepěkné traumatické události jste se stali lepším člověkem, díky tomu jste si přehodnotili život, díky tomu řešíte svoji spiritualitu, což vedlo ke spokojenějšímu, šťastnějšímu životu. Takže všechno má samozřejmě svůj důvod. 

Pomoc pro duše sebevrahů

Těm duším, kterých se to konkrétně týká, nezbývá než opravdu minimálně pomoci modlitbou, nedržet je na tom světě déle než je nutné a prostě jim zapálit svíčku a nechat je jít. Nejsou trestaní. Nemusíte se o ně bát, ale musí si vyřešit svoje problémy, které si přenesli z fyzického života do toho posmrtného, protože sebevražda opravdu není únikem, není řešením.

To je asi tak to nejdůležitější, co bych chtěla říct. Možná to lidi napadne, že prochází nešťastným obdobím a říkají si: „Ježíš. Nebylo by lepší, kdybych se na to vyprd a skončil to?“ Nebylo. V tomhle opravdu není únik. Jenom v tom, že si to člověk vyřeší nějakým konstruktivním způsobem.