3 nejčastější mýty o poslání

Dnes se budeme bavit o třech nejčastějších mýtech, které ohledně poslání vznikají. A je to hlavně proto, že obecně tyto poučky „létají vzduchem“, jenže lidé je často aplikují na špatné situace.

Ono vlastně všechno v životě, a obzvlášť na spirituální cestě a cestě poslání, je relativní.

A to, co už platí někomu v určité fázi, nemusí platit zrovna vám. Lidé – a včetně mě – často v nějakém bodě mívají mylné představy o tom, jak to vlastně vypadá, když jste na cestě svého opravdového poslání. A teď opravdu mluvím o poslání, které vybízí k růstu vaší duše.

Když čtyřicet let děláte totéž a jste v tom vyhořelí, nejspíš to není cesta pravého poslání. Protože skutečné poslání je vždy spojené s růstem duše. Vede vás k tomu, abyste se učili nové věci, vystupovali z komfortu a léčili témata, na která se právě teď můžete podívat.

Naše poslání nám dává neustálé možnosti k růstu. A právě takto ho beru, když se žije vědomě.

Mýtus první: Cesta poslání je lehká

Prvním mýtem je, že to bude lehké. Jenže to se vylučuje s tím, co jsem právě řekla. Naše duše totiž chce expanzi. To je přirozený zákon – všechno se neustále rozvíjí, proměňuje a roste.

Pokud růstu bráníme, naše mysl a ego se začnou bouřit. Čím víc odporujeme, tím bolestivější cesta bývá. Když si ale zvyknete na to, že proměna je přirozená, a jste ochotní dělat nekomfortní kroky, s časem se to paradoxně stává lehčím.

Překonávání komfortní zóny je těžké hlavně zpočátku. Postupně se však rozšiřuje, až zjistíte, že vlastně žádná komfortní zóna neexistuje – že je vám dobře téměř kdekoliv.

Cesta vašeho poslání není lehká ve smyslu komfortu. Naopak, často vás „challengeuje“ – vyzývá k překročení strachů, vzorců a limitů. A právě díky tomu roste vaše duše.

Lehké to nebude. Ale to neznamená, že to není vaše cesta. Rozlišujte – pokud se něco dva roky nehýbe a tlačíte to silou, asi to vaše cesta nebude. Ale překonávání výzev, které vás posouvají, tam patří.

Pravé poslání totiž často vyžaduje odvahu vykročit z komfortu – a zároveň umění poznat, kdy už jdeme hlavou proti zdi.

Mýtus druhý: Poslání nás bude vždy bavit

Druhý mýtus říká, že naše poslání nás bude vždycky bavit. To je velmi častý omyl. Lidé objeví něco, co je naplňuje, a po čase to nadšení vyšumí. Pak mají tendenci hledat další zábavnou věc, která je zase na chvíli nadchne – a takto mohou pokračovat celý život. Jenže v tom není růst duše.

Poslání nás nemusí vždy bavit. Někdy je to náročné, protože jdeme hluboko za komfort, dotýkáme se svých limitů a bolesti. Samozřejmě by nás mělo bavit jádro toho, co děláme – to, co tvoří naši esenci.

Mě baví být spirituální mentorka a učitelka, ale ne všechny činnosti okolo jsou zábavné. Přesto vím, že jsou součástí cesty a umožňují mi dělat to, co mě naplňuje.

Problém nastává, když lidé ignorují to své pravé jádro – a místo toho hledají jiné, nové. Často by přitom stačilo změnit jen okolní formu.

Někdy nemusíte měnit to, co děláte, ale jak to děláte. A i když jdete po cestě svého poslání, přijdou dny pochyb, únavy a otázek, jestli to vůbec stojí za to. To je normální. Jen by takové dny neměly převažovat.

Pokud se většinu času cítíte vyčerpaně a bez smyslu, pak je možná čas se podívat, jestli vás poslání neposílá jiným směrem.

Mýtus třetí: Odměna přijde sama

A třetí mýtus je ten, že odměna přijde sama. Tyto „duchovní výroky“ často slibují, že když budete dělat, co vás baví, vesmír se postará. Ano, ve výsledku to tak funguje – ale ne automaticky.

Většina lidí je na cestě, ne v cíli. A na té cestě je třeba si ujasnit, v jaké formě chceme odměnu přijímat. U podnikatelů třeba v cenotvorbě – říct si jasně o hodnotu, kterou přinášejí.

Spirituální nešvar spočívá v tom, že lidé delegují zodpovědnost na vesmír. Jenže pokud se tématu chcete vyhnout, není to růstové.

Ano, věřím, že odměna přijde, když děláme, co milujeme a co je v souladu s duší. Ale škrtla bych slovíčko sama.

Sedět a čekat, že vesmír přinese hojnost, aniž bychom konali, není cesta. Pravé poslání vyžaduje aktivní spolu-tvorbu s vesmírem.

Pravé poslání není o lehkosti, ale o růstu

Všechny tři body spojuje jedno – dnes se často bojíme slova práce. Ale i když žijete své poslání, pořád je to práce. Jen má jinou kvalitu – dává smysl, přináší růst a naplnění.

Za cestou poslání se skrývá odvaha, disciplína a neustálé učení. Nejdřív odhalit své dary, pak zjistit, jak je žít – a nakonec, jak za ně přijímat i hmotnou odměnu, aby bylo možné poslání žít dlouhodobě.

Cesta pravého poslání je jedinečná pro každého. A ano, někdy bolí. Ale právě díky té práci, odvaze a opravdovosti se stává skutečně naplňující.

Pozvánka k hlubšímu poznání

Jestli chcete své poslání více vyladit, rozeznat ho nebo pochopit, jaký je váš další krok, přijďte na Masterclass Zdarma – Pravé poslání, kde se tomu budeme tři dny věnovat.

Budu moc ráda, když si tam všichni odneseme zase nějaký díl skládačky sami pro sebe. Ještě jednou vás tam moc zvu a budu se tam na vás těšit.